Vyberte si jazyk
Je to obyčejná vesnice v rumunském vnitrozemí. Vedou do ní prašné cesty, chybí jí vodovod i veřejné osvětlení hodné tohoto jména. Malá obec Saligny na jihovýchodě země nedaleko Černého moře se připravuje na to, že ve svém vápencovém podzemí přijme radioaktivní odpad z jaderné elektrárny Cernavoda, která je odsud vzdálená jen několik kilometrů.
Radnice sice dala projektu Jaderné agentury pro radioaktivní odpad (ANDR) zelenou, ale havárie v japonské atomové elektrárně Fukušima místními stále otřásá. „V sousedství naší vsi nám tiká skutečná bomba,“ rozčiluje se Florin Gheorge, jeden z obyvatel Saligny. „Pokud se v těch dvou reaktorech v Cernavodě něco stane, bude to horší než v Japonsku,“ dodává.
Starosta Gabriel Tatulescu obavy svých spoluobčanů nesdílí. „Přinese nám to spoustu výhod: silnice, tekoucí vodu, kanalizaci a veřejné osvětlení,“ zdůrazňuje. „Nebudeme ve všem ustupovat, ale tvrdě vyjednávat, abychom pro obec získali maximum. V každém případě mám v úmyslu o této věci uspořádat referendum.“
Navzdory všudypřítomné chudobě je obec hrdá na svůj název. Anghel Saligny byl známý rumunský stavitel, který se na konci 19. století proslavil u Cernavody mostem přes Dunaj [ve své době nejdelší most v Evropě]. Jeho otec Alfred Saligny byl Francouz, původem z Alsaska, který se v Rumunsku usadil jako pedagog. Jeho syn vyvolal technickou revoluci ve stavbě mostů a v roce 1910 byl jmenován ministrem veřejných prací. V té době Rumunsko zažívalo značný hospodářský rozkvět, který po druhé světové válce zastavil nástup komunistického režimu.
Rumunský diktátor Nicolae Ceausescu se v 80. letech rozhodl postavit u města Cernavoda jadernou elektrárnu. Oproti ostatním zemím komunistického bloku, které chtěly vyrábět elektřinu z jádra, odmítl spolupráci s Moskvou, obrátil se na Kanaďany a dal přednost jejich technologii těžkovodného reaktoru typu Candu, v němž je palivem přírodní uran ve formě oxidu uraničitého. Z dlouhodobého hlediska měla tato technologie Rumunsku umožnit získání jaderné zbraně. Pád komunistického režimu v roce 1989 a následná poprava Nicolae Ceausescu těmto ambicím učinily přítrž.
Stavba pěti reaktorů jaderné elektrárny v lokalitě Cernavoda byla pozastavena, neboť země procházela dlouhým obdobím obtížné ekonomické a politické transformace, kterou zhoršovala svízelná hospodářská situace. První reaktor byl proto spuštěn teprve v roce 1996. Druhý následoval až v roce 2007. Každý z těchto reaktorů dosahuje výkonu 750 megawattů a dohromady zajišťují 20 % energetických potřeb země.
Ačkoliv se nejvíce radioaktivní rezidua uskladňují v rámci elektrárny, zbylý kontaminovaný odpad se hromadí a jeho skladování představuje problém. ANDR provedla průzkum v 37 obcích kolem jaderné elektrárny s cílem najít pro radioaktivní odpad vhodné úložiště. Odborníci dospěli k názoru, že všechny podmínky splňuje obec Saligny. Byl vybrát zhruba čtyřicetihektarový pozemek, na němž bude ve třech vrstvách umístěno 64 betonových jednotek. Skladiště by mělo být funkční od roku 2019. Jeho kapacita by měla umožnit skladování radioaktivního odpad až do roku ... 2110.
První etapa projektu vyjde na 180 milionů euro. Stát celkový rozpočet na vybudování podzemního úložiště odhaduje na 340 milionů euro. „Potřebujeme souhlas obyvatel a o stavbě úložiště budeme organizovat diskuze,“ ujišťuje Ion Nastasescu, ředitel ANDR. Lidé musí pochopit, že se jedná o řádný a bezpečný projekt. Příštím generacím po sobě nezanecháme žádné nebezpečné úložiště.“ Názory na projekt se však v obci různí. „Nesouhlasím s tím,“ nechává se slyšet Mircea Ion, jeden z místních. „Už beztak máme dost problémů se samotnou elektrárnou. Naše stromy už nerodí ovoce, naše zahrady jsou zničené a bez následků nejsou ani naše děti. Ať jdou s tím svým úložištěm všichni k čertu!“
I přes katastrofu ve Fukušimě nechtějí rumunské úřady svůj rozsáhlý jaderný program naplánovaný na několik příštích desetiletí přehodnotit. Rumunská vláda hodlá v Cernavodě díky spolupráci veřejného a soukromého sektoru postavit dva další reaktory za zhruba 4 miliardy euro.
V lednu však tři z pěti firem, které tvořily projektové konsorcium – francouzský gigant GDF-Suez, německá RWE a Španělská Iberdrola – od svého záměru odstoupily. Bukurešť mezitím otevřela dveře i investorům mimo Evropskou unii. Svůj zájem už deklarovaly čínská společnost Guangdong a korejské konsorcium Korean International Nuclea.
V dlouhodobějším horizontu Rumunsko plánuje vybudování druhé atomové elektrárny, která má vyrůst v centru země. I odpad z této budoucí elektrárny by se měl skladovat v Saligny. Zdá se, že odpor místních obyvatel není takový, aby vládu přiměl od jejích záměrů upustit.
Pohled z Rumunska
„Baklažány velké jako “
„Saligny je názorově rozdělená,“stěžuje si Evenimentul Zilei. „Ti, kdo říkají, že nemají strach a ti, kdo si myslí, že jim kvůli radiaci narostou baklažány velké jako stodoly, už spolu nejsou vůbec schopni mluvit.“ Jednání ve vesnici se stále točí kolem jediného tématu: úložiště radioaktivního odpadu elektrárny Cernavoda. Zatímco například Ion Antohie, bývalý technik v Cernavode, si myslí, že „nebezpečí není v odpadu”, podle názoru jiných úložiště věci jen zhorší. Jeho stavba v Saligni se začala plánovat ještě za komunistické éry a Mezinárodní agentura pro atomovou energii jí dala zelenou. Přesto, jak bukurešťský deník vysvětluje, se rumunskému Úřadu pro ukládání jaderného odpadu, který má mít nad centrem dozor, stále nepodařilo shromáždit všechny potřebné dokumenty, „kromě jediného povolení z odboru územního plánování, ke kterému navíc ještě musí být přiložen souhlas vesničanů,“ dodává EVZ.
