7. září zorganizovala Evropská komise schůzku, na níž se sešli různí aktéři evropského vydavatelského světa (autoři, vydavatelé, knihkupci, knihovníci, zástupci vlády,…). Cílem bylo dopodrobna prostudovat, jaký má v evropském prostředí dopad kontroverzní dohoda uzavřená mezi neplacenou elektronickou knihovnou Google Books a americkými vydavateli a autory, která se týká digitalizace a uvádění na trh obřích knihovních fondů, které se buď staly součástí veřejné sféry, neboť u nich vypršelo právo na duševní vlastnictví, nebo patří mezi „sirotky“, u nichž je otázka práv nejasná.

Na jednu stranu zvedla tato dohoda v Evropě vlnu nevole, kterou provázela obvinění blížící se obviněním z intelektuálního pirátství, na druhou stranu ale opět poukázala na hbitost amerického systému v porovnání se zaostávajícím, loudavým a roztříštěným systémem evropským.

7. září se Evropská komise přidružila k americkému systému prostřednictvím společného komuniké eurokomisařky pro informační společnost a eurokomisaře pro vnitřní trh a služby, které pravděpodobně znělo šéfům softwarového gigantu jako rajská hudba. „Rádi bychom se zbavili předsudků, které obvykle škodí debatě, a zaměřili se na hledání postupů, které by nejlépe odpovídaly současným technologiím, tak abychom mohli vdechnout nový život tvorbě v elektronickém věku,“ prohlásili Viviane Redingová a Charlie McCreevy. Oba politici se také domnívají, že Evropa potřebuje nový právní rámec umožňující rozvoj služeb podobných těm, k nimž dala v Americe souhlas smlouva s Googlem.

Google porušuje Bernskou úmluvu

„Převádění knih do elektronické podoby je kolosální úkol, který musí řídit veřejný sektor,“ dodávají eurokomisaři. Poté bude možné otevřít brány Googlu nebo komukoliv jinému, kdo by se chtěl tohoto úkolu zhostit. Jak oba tvrdí, „podpora soukromého sektoru je stejně tak nutná."

Základ je jasný: respektování autorských práv a spravedlivé odměňování tvůrců, kteří především mají prospěch z toho, že se lidé snadněji dostanou k jejich dílům, zdůrazňují eurokomisaři. Načež zazní zásadní slova: „současný evropský systém musíme bez shovívavosti prověřit po stránce autorských práv. Odpovídá ještě aktuální legislativní rámec elektronickému věku?“ Na to odpovídá Milagros del Corrralová, ředitelka španělské národní knihovny: „Otázkou je, do jaké míry se právní koncepce autorských práv v Evropě s digitalizací vyrovná.“

Kříží se tu zájmy různých stran. Autoři jsou více nakloněni technologickým inovacím, které by mohly jejich dílu poskytnout novou mízu. „Jako autoři knih, které už nenajdeme na pultech knihkupectví, musíme konstatovat, že naše díla vstupují na zcela panenský trh,“ říká spisovatel James Gleick, který patří k obhájcům Google Books. Vydavatelé a knihkupci se zase obávají, že jim kalifornský podnik část trhu ukradne. Antonio Ávila z Federace španělských vydavatelů a knihkupců obviňuje Google z porušování autorských práv a Bernské úmluvy, protože ve Spojených státech skenuje knihy, aniž by věc předem probral s evropskými vlastníky práv. Zástupce Francie, pracující pro skupinu Hachette, s tímto názorem souhlasí a dodává, že Francie bude bojovat až do konce za to, aby taková dohoda nepoškodila francouzské autory a knihy. Vydavatelé se pak domnívají, že podobná dohoda, jakou uzavřel Google ve Spojených státech, není v evropském prostředí aplikovatelná.

Dan Clancy, vedoucí projektu Google Books, který se na bruselském zasedání sedmého září ocitl pod světly reflektorů, vyslal k vydavatelům vstřícné gesto. V komuniké zaslaném formou dopisu přislíbil, že žádnou knihu, uvedenou v Evropě na trh klasickou cestou, nepřevede Google Books do elektronické podoby, a to ani tehdy, když ve Spojených státech nebude v oběhu. Vydavatelé nepovažují tento ústupek za dostatečný.