Vyberte si jazyk
Říká se, že dům každého horníka z Roşia Montană ukrývá vchod do zlatého dolu. Pravdivost této pověsti už nikdo nepotvrdí, ani nevyvrátí. Všechny domy totiž vykoupila společnost Romania Gold Corporation, která je společným projektem kanadské firmy Gabriel Resources a rumunské státní společnosti Minivest. K zahájení těžby zlata v Roşia Montaně schází už jen povolení od úřadů na ochranu životního prostředí.
Plánované zahájení těžby narazilo na odpor místních obyvatel a ochránců přírody. Podle tvrdého jádra odpůrců znovuotevření dolu, který byl uzavřen v roce 2006, těžba zdevastuje pohoří Cârnic a vymaže jej z mapy, zničí kulturní dědictví sahající až do antiky, kdy v oblasti těžili zlato Římané, a celý region těžce postihnou následky technologie založené na těžbě kyanidem. Gold Corporation tvrdí, že se o archeologická naleziště postará…
Finanční krize vyhnala cenu zlata do závratných výšin a podle analytiků bude hodnota cenného kovu růst i nadále. Jsme tak svědky klasické války mezi průmyslovou civilizací a představiteli postindustriální civilizace, kteří se staví proti divokému vytěžování přírody. Tato bitva se odehrává na území těžce poznamenaném těžební činností, jejíž ekologické dopady po sobě zanechaly neblahé, dlouhodobé následky: Voda v potocích v blízkosti dolů má červenou barvu [následkem kontaminace kyanidem] a vykotlané kopce vypadají, jako by je postihla nějaká katastrofa. Během takzvaného zlatého věku [období Ceauşescovy diktatury] snížení znečištění mezi priority komunistického režimu rozhodně nepatřilo. Na kvalitu života obyvatel se nehledělo. Místní se mají čeho obávat.
Jedním z hlavních problémů projektu Roşia Montană je nedůvěra, kterou v lidech vyvolává. Profil hlavních akcionářů společnosti Gabriel Resources [mateřská společnost firmy Romania Gold Corporation], kótované na burze v Torontu, je typický: miliardáři s velkou chutí jít do finančních spekulací. Patří mezi ně i investiční fondy zaměřené na zlato Paulson & Co. a Electrum Strategic Holdings. Dalším z akcionářů je Newmont Mining Corp (Spojené státy), jeden z největších těžařů zlata na světě, mezi jehož podílníky se řadí i miliardář George Soros.
Největším akcionářem je rumunský stát, který v projektu prostřednictvím své společnosti Minvest drží 19 % akcií. Jeho účast se však jeví jako poněkud podhodnocená. Vzhledem k tomu, že sedí na hoře, která podle odhadů ve svých útrobách ukrývá až 300 tun zlata, by jeho podíl měl být podstatnější. Smlouva o účasti rumunského státu na projektu je nyní vedena jako utajovaná, a tak se nelze ubránit dojmu, že protřelí investoři s Rumunskem zachází jako s nějakou banánovou republikou.
Jinde v Evropě se zlato těží ve Švédsku a Norsku. Švédský stát vydal na vytěžování svých zlatých žil koncese a z těžby mu plynou peníze ve formě daní, poplatků a licencí. Nikoho to evidentně nevzrušuje. Přistupuje se k tomu jako k obchodu, který vytváří zisk. Těžební průmysl generuje 0,3 % HDP země. Dodržování daných norem je podrobováno přísné kontrole. Právě tyto věci u nás chybí.
Jde o zlatou horečku. V rámci projektu Roşia Montană by se mělo během 16 let vytěžit zlato v celkové hodnotě více než 16 miliard dolarů. Ovšem v případě, že by byl kanadský investor donucen k odchodu, mohl by na Rumunsku požadovat astronomické odškodné.
Obci Roşia Montană hrozí, že zůstane městečkem duchů, protože 80 % budov patří Gold Corporation. Archeologické vykopávky situované v těžko přístupných místech k přilákání turistů nestačí. Místní obyvatelsko nemá na pracovním trhu moc příležitostí a pro investice do cestovního ruchu zase dostatek prostředků. Těch několik málo místních penziónů příliš neprosperuje, a obec proto přitahuje pozornost v podstatě jen díky tomuto kontroverznímu projektu…
Rozpočet
Jak si chce Bukurešť přivydělat
„Prezident Traian Băsescu prohlásil, že spuštění tohoto projektu je důležité jako nikdy předtím, protože země musí zdvojnásobit své zlaté rezervy a navíc to přinese nová pracovní místa,” informuje list Evenimentul Zilei. Deník představuje několik modelů, na nichž ilustruje, kolik by rumunský stát vydělal z tohoto projektu, který vyžaduje kanadskou investici ve výši 1 miliardy dolarů (zhruba 17 miliard korun). Kromě 1,8 miliardy dolarů (31 miliard korun) získaných přímo (dividendy, poplatky, daně) projekt vytvoří pracovní místa a hospodářskou aktivitu odpovídající dalším 2,5 miliardám dolarů (43 miliard korun). „Co ale uděláme s potenciálním střetem zájmů mezi státem v roli akcionáře a státem, který má za úkol dohlížet na to, aby dotyčná společnost dodržovala všechna pravidla?“ táže se v závěru Evenimentul Zilei.
