Očividně politický proces s Tymošenkovou by mohl být jen smutným potvrzením postupného úpadku demokracie na Ukrajině, kterou světové organizace jako Freedom House už počátkem roku přesunuly z kategorie svobodných zemí mezi „částečně svobodné“. Jde však o mnohem víc.
Na východní hranici Evropské unie se na pozadí dramatu uvnitř samotné Evropské unie odehrává ještě jedno velké drama, či spíše jeden velký strategický souboj o budoucnost celé východní Evropy za hranicemi EU. To, zda se Ukrajina s téměř padesáti miliony obyvatel dostane pod kontrolu Ruska, nebo do sféry vlivu EU, určí i osud zbytku menších států na východě Evropy, jako jsou Moldavsko, Bělorusko či Gruzie. Jenže proces, o jehož verdiktu (sedm let natvrdo) je podle advokátů Tymošenkové dávno rozhodnuto a má být vyhlášen v polovině září, zamotal hlavy jak EU, tak Rusku.
Jak napsal už v roce 1997 Zbigniew Brzezinski, Ukrajina je klíčovou figurou pro Rusko, které bez ní ztrácí charakter „eurasijské říše“ a naopak, jakmile ji dostane opět pod kontrolu, stává se „mocným impériem spojujícím Evropu a Asii“. Proto Rusko tak tvrdě naléhá na prezidenta Viktora Janukovyče, aby s ním podepsal dohodu o celní unii. Janukovyč má sice k Rusku blízko, ne však natolik, aby se mu i s Ukrajinou úplně odevzdal. Aby své vztahy s Ruskem vybalancoval, přijal „strategickou volbu“ přiblížení se k Evropské unii a v prosinci chce na summitu EU-Ukrajina podepsat historickou dohodu o volném obchodu. To je ale pro Rusko nepřijatelné a Janukovyčovi říká jasně: Vyber si jedno, nebo druhé.
Toto je ve zkratce základní schéma šachové partie, v níž Tymošenková hraje jen vedlejší roli, byť s plným nasazením. Paradoxně má na své straně i svého bývalého nepřítele, ruského premiéra Vladimira Putina, s nímž jako ukrajinská premiérka podepsala v roce 2009 smlouvu o dodávkách plynu. Právě za tento podpis je obžalována, neboť Ukrajina teď platí za plyn víc než leckterá evropská země. Putin Tymošenkovou (i sebe) logicky brání, zlobí se na Janukovyče a říká, že smlouva byla v pořádku.
Celý článek čtěte na stránkách portálu týdeníku Respekt.
Pohled z Kyjeva
EU je Tymošenkové zavázána
„Už několik týdnů je Kyjev doslova zaplaven varovnými zprávami ze strany našich evropských partnerů,“konstatuje Džerkalo tyžnia. „Evropská strana si nebere servítky: Pokud se situace nezmění, bude proces ratifikace smlouvy o usnadnění volného obchodu mezi Ukrajinou a EU pozastaven.“
Ukrajinský deník vysvětluje, že „EU si zatím raději přeje projekt smlouvy zachovat, kvůli vlastnímu klidu a bezpečnosti“, jelikož ukrajinské plynovody jsou důležitým faktorem evropské bezpečnosti. „Poté co jen o vlásek unikli ledovému přízraku nedostatku v zimě 2008-2009, by se Evropané podobné situaci raději vyhnuli. Proto s velkou pozorností sledují vývoj rusko-ukrajinského konfliktu, který by mohl vést k revizi smluv o dodávkách plynu z roku 2009.“
Evropský komisař pro energetické otázky Günther Oettinger prohlásil, že je připraven hrát roli prostředníka mezi Ukrajinou a Ruskem. O detailech této evropské pomoci se bude diskutovat během Öttingerovy návštěvy Kyjevu 30. září. Zbývá otázka „Jak bude Evropa reagovat v případě, že bude Tymošenková odsouzena? Bude spokojena, pokud ji soud propustí na svobodu, uvážíme-li, že Tymošenková bude i v takovém případě nezvolitelná? EU proto bude muset reagovat. Evropané věří, že mají vůči ní dluh. Během zimy 2008-2009 totiž na tehdejší premiérku apelovala EU, aby se Kyjev s Moskvou co nejdříve na dodávkách plynu dohodl.“