Volkswagen oznámil zahájení sériové výroby malého vozu poháněného výhradně elektřinou do roku 2013, Mitsubishi ten svůj představí do konce roku a BMW odhalilo, že svůj elektromobil nabídne prostřednictvím své dceřiné značky.

Je omračující pozorovat, s jakou rychlostí političtí představitelé, hospodářské kruhy a vědci našli společnou řeč. Německá spolková vláda odhaduje, že do deseti let by německé silnice mohlo brázdit až milion vozidel poháněných elektřinou. Společnost Siemens jejich počet odhaduje dokonce na 4,5 milionu. To je dost na to, aby se pro věc zapálili i ti nejchladnější strážci pokladen. Tyto předpovědi však neodpovídají realitě. Debata kolem elektromobilů se začala vymykat veškeré kontrole spolu se zhroucením prodejů v automobilovém sektoru na celém světě. To co bylo včera pouhou chimérou, se dnes stává velkým komerčním konceptem zítřka.

Auto dobré vůle

Automobil poháněný elektřinou především dává prostor pro projekci všech našich dobrých úmyslů a je skvělou záminkou pro podání žádosti o dotaci. Elektromobily nespotřebovávají pohonné hmoty, nevypouští do ovzduší jedovaté zplodiny a jsou tiché. Bývaly šéf jednoho z oddělení společnosti SAP, Shai Agassi, nazval svou startup společnost Better Place a za ambici si klade vytvořit v Kalifornii a Izraeli celou flotilu elektromobilů. Prohlášení tohoto druhu mají však zejména marketingový obsah, neboť technologie na výrobu elektromobilů jsou teprve v plenkách.

Dlouhý dojezd především v dnešní době neumožňují lithio-iontové baterie. Nikdo neví, jak tyto zásobárny energie budou stárnout, ani kolik cyklů nabití vydrží. Lithio-iontové baterie jsou těžké a potřebují údržbu. Tato negativa využití elektrického vozu omezují a z jeho nákupu též činí velice nákladnou záležitost. Kdyby měli konstruktéři vyfakturovat reálnou cenu vozu na elektrický pohon, tak by malý elektromobil vyšel na více než 40 000 euro.

Spolu s nástupem sériové výroby by se ceny měly přirozeně snížit a kapacita baterií vzrůst. Ale pro výrobce představují náklady na výrobu takového vozu ohromné sumy a navíc musí kvůli ní naprosto předělat svůj výrobní řetězec. Auto zbavené převodovky se musí totálně předělat, karoserie musí být lehká, aby se vykompenzovala váha baterie. Měla by být spíše z uhlíkových vláken než oceli. Tyto detaily nejsou plácáním do vody, jedná se o opravdovou revoluci v automobilovém průmyslu.

Nutnost silných vládních pobídek

A k tomu se přidává infrastruktura: bude trvat řadu let, než se alespoň velká města vybaví dostatečným počtem speciálních elektrických zásuvek. Velká množství vozů se budou muset napájet inteligentním způsobem, aby nedocházelo k přetížení sítě. Tento systém ale nebude z ekologického hlediska zajímavý do té doby, než se elektřina bude vyrábět bez negativního dopadu na životní prostředí.

Sektor elektromobilů se na nohy nepostaví bez silných vládních pobídek. Vzhledem k tomu, že velcí výrobci jako Volkswagen a Opel se připravují po skončení štrotovného na těžká léta, jakoby se už v Berlíně rýsovaly průvody žádající státní pomoc na vývoj elektromobilů. Elektrická horečka by se nicméně dala vyléčit vzpomínkou na nedodržené sliby o vozech na vodíkový pohon či na palivový článek. Prozatím žádný z těchto „velkých pokroků“ nepřinesl průmyslu sebemenší zisk. Elekromobily by se tak mohly stát dalším přírůstkem na hřbitov dotovaných projektů.