Vyberte si jazyk
Obama své rozhodnutí sdělil vedoucím představitelům obou zemí po telefonu. Nový americký prezident odstoupil od plánu na instalaci protiraketového štítu v Polsku a v České republice, který zahájila Bushova vláda v roce 2007. Zpráva potěšila většinu evropských zemí a Rusko, neboť toto téma bylo zdrojem napětí mezi Nato a Moskvou, východní Evropě ale radost neudělala.
„Štít bude pohyblivý, americká základna nevznikne“, uvádí v titulku varšavská Gazeta Wyborcza. „Radar nebude, Rusko vyhrálo,“ dodává Mladá Fronta DNES, zatímco bukurešťský Evenimentul Zilei lituje, že „Spojené státy zradily Evropu kvůli krásným očím Ruska“. Hospodářské noviny pak analyzují, co znamená tato „zrada“ v době, kdy si připomínáme sedmdesáté výročí sovětské invaze do Polska v roce 1939, považované za první krok vedoucí k integraci Polska a České republiky pod sovětský blok.
Bez hysterie a rusofobie
„Mluvit o ruských choutkách neznamená vyžívat se v nějakých paranoidních představách,“píše MF DNES. Stačí se podívat na vyhoštění dvou ruských diplomatů, k němuž došlo minulý měsíc. O nebezpečí ruského vlivu v České republice píší i Hospodářské noviny. „Bez hysterie a rusofobie, máme dost pádných důvodů se dnešního Ruska bát. Podle evropských měřítek to není stále demokratická země. Svoboda nemá v jejích tradicích a skutcích valnou hodnotu a její vládci se vůbec netají plány dostat střední Evropu znovu pod svá křídla,“ uvádí deník, který rovněž cituje slova bývalého prezidenta Václava Havla: „Rusko neví, kde začíná a končí.“ Česká republika se musí připravit na to, že „ruské zájmy tu budou teď zkrátka cítit daleko víc, než kdybychom tu měli americký radar,“ uzavírá pražský deník.
Z pohledu Varšavy „měl být protiraketový štít konečným důkazem toho, že se Polsko vymanilo ze sféry ruského vlivu, zárukou bezpečnosti, která má větší cenu než všechny dohody Nato dohromady,“ poznamenává ironicky deník Polska. Poláci a Polsko měli být dosazeni na trůn jako miláčci Ameriky v Evropě. Proamerické nadšení se projevovalo napětím, naštěstí dočasným, mezi Varšavou a ostatními evropskými metropolemi. Pravda je, že s ukončením plánovaného projektu americké základny „spadla východní Evropa na seznamu Obamových priorit do druhé ligy“.
Vítězství Moskvy
„Poprvé za dvacet let daly Spojené státy oficiálně přednost lepším vztahům s Ruskem před východní Evropou,“ zdůrazňuje v polském listu Gazeta Wyborcza Wess Mitchell, ředitel střediska Center for European Policy Analysis ve Washingtonu. „Jednostranný ústupek vůči Rusku není dobrý ani pro Rusko, ani pro naše spojence," píše americký analytik, který připomíná, že "Moskva právě dosáhla největšího diplomatického vítězství od konce studené války, což by ji mohlo povzbudit k agresivnějším zásahům v regionu. Vzhledem k narůstajícímu napětí by mohly země východní Evropy začít požadovat od Nato nové záruky, což by mohlo uvnitř Aliance vyvolat třenice.“
Reakce polských a českých partnerů vyznívají pozitivněji. „Obamova karta: uvolnění vztahů s Moskvou“, uvádí v titulku Le Figaro, který rozhodnutí zastavit projekt výstavby radaru hodnotí jako „skvělou zprávu pro nás pro všechny, kteří si přejeme uklidnění transatlantických vztahů“. Na druhém břehu Atlantiku soudí New York Times, že „Obama učinil rozumné strategické rozhodnutí“ a připomíná, že „Bushův projekt byl chybný ze třech důvodů“: „technologie zdaleka nebyla připravena“, íránská hrozba, jež měla ospravedlnit radar, nebyla bezprostřední a Rusko situace využívalo k tomu, aby uniklo odpovědnosti za Írán. „Zvládnout zklamání střední Evropy [dnes ale] bude vyžadovat obratnost“, dodává americký deník.
Vztahy Střední Evropy s NATO
Na to, pokračuje Süddeutsche Zeitung, existuje několik možností řešení. Washington by mohl dodat Polsku a České republice jiné „velice dlouho žádané“ protiraketové systémy, nebo obě země uklidnit „uspořádáním manévrů“ armád zemí NATO. Při vypracovávání budoucí strategie Aliance by též měl „brát více v úvahu pocit ohrožení, který východoevropané mají.“ I Německo by z pozice velkého souseda, který má dobré vztahy s Moskvou, v tomto ohledu mohlo pomoci, navrhuje mnichovský deník.
Mohlo by tyto obavy zmírnit gesto ze strany Ruska? Deník Daily Telegraph informuje, že bezprostřední ruskou reakcí na americké rozhodnutí bylo opuštění plánů na umístění raket v Kaliningradu, tedy na hranicích s Polskem a Litvou. Jedná se o „logický a předpokládaný krok,“ poznamenává Daily Telegraph, který to považuje za důkaz, „že i Kreml chce být nápomocen.“
Praha a Varšava by rovněž měly přehodnotit své postavení na mezinárodní scéně, domnívá se Respekt. Tento pražský týdeník je toho názoru, že „místo jalových úvah o tom, jestli nás Američané zradili jako spojenci v Mnichově, vzniká pro Českou republiku dobrá příležitost zamyslet se nad tím, co nás opravdu kotví či ukotví k Západu. Možná si uvědomíme, že to je hlavně méně korupce, (…) a stejná tvrdá vláda zákona pro obyčejné lidi jako pro finanční a politické elity.“
