Vyberte si jazyk
Duševnímu vlastnictví v podobě, v jaké jsme jej znali dosud, nastaly krušné časy. Po letech honiček na internetu a v soudních síních mezi autory dožadujícími se práva na zisk ze svých děl a uživateli internetu hájícími právo na sdílení svého obsahu, jsme zřejmě dospěli k důležitému mezníku: po samopotopení protipirátských zákonů SOPA et PIPA ve Spojených státech je dnes řada na Evropě.
Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) 16. února rozhodl, že sociální sítě nemohou být nuceny zavádět systémy všeobecného filtrování s cílem zabránit svým uživatelům stahovat pirátský obsah. Soud rozhodl ve prospěch sociální sítě Netlog ve sporu s belgickou společností Sabam zastupující práva autorů a skladatelů. Lucemburští soudci tím potvrdili své rozhodnutí z minulého listopadu, kterým stanovili, že poskytovatelé internetového připojení nemohou být nuceni zavádět filtrování. V obou případech měl SDEU za to, že by filtrování porušovalo evropská pravidla v oblasti svobody podnikání a ochrany osobních údajů.
Na konci února musí Evropský parlament zahájit přezkum mezinárodní Obchodní dohody proti padělatelství (ACTA), kterou na konci ledna podepsala EU i desítka dalších států, ale musejí ji ještě ratifikovat státy sedmadvacítky a europoslanci. Tento text, který řada delegací parafovala jen se sebezapřením, se stal v několika zemích terčem bezprecedentních protestů kvůli obavám, že vlády ve jménu boje proti pirátství získají rozšířené pravomoci v oblasti omezení přístupu na internet. V Evropě se proti dohodě ACTA demonstruje už několik týdnů, především v postkomunistických státech, jejichž občané jsou zvlášť citliví na cokoli, co se dotýká jejich občanských svobod. Ještě 11. února vyšly, od Paříže po Varšavu a od Berlína po Sofii, do ulic tisíce lidí.
Jejich volání přineslo své ovoce: Německo, Polsko, Česká republika, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko ratifikaci ACTA odložily. Co se týče Evropského parlamentu, který loni v listopadu odhlasoval rezoluci ve prospěch dohody, zdá se, že v současné době směřuje k jejímu odmítnutí. Komise, která ACTA podporuje, bude mít problém těžit z toho, že cílem textu je ochrana duševního vlastnictví evropských firem. Co se týče lobbistických skupin kolem showbyznysu a vydavatelství, cítíce změnu větru, u europoslanců žadoní, aby dohodu schválili.
Myšlenka Sítě jakožto prostoru svobody a výměny se v Evropě rýsuje jako nezpochybnitelné právo. Nezbývá však už nic menšího než – neméně legitimní - otázka ochrany autorských práv, která nemůže na evropské úrovni zůstat nevyjasněná za stavu, kdy si jednotlivé členské státy určují svá vlastní pravidla.
Jestliže autoři musejí mít možnost si svobodně zvolit, který typ licence svým dílům přidělí, zda chtějí dát přednost jejich rozšíření, či potenciálním ziskům, uživatelé internetu musejí mít přístup k vhodným formám platby. Existuje spousta systémů, od globální licence až po platbu za jednotlivá stažení. Jak nedávno zdůraznil zakladatel hojně čteného blogu Monday Note Frédéric Filloux, tarify kombinující spravedlivé ceny s jednoduchostí nákupu jsou schopné pirátství konkurovat. To sice zcela nevymizí, ale možná, že už nebude vnímáno jako smrtelné ohrožení kreativity.
