Vyberte si jazyk
Týden, který Evropa právě zažila na ní jistě zanechá stopy. Sedmadvacítka se poprvé rozhodla pomoci jednomu ze svých členů, který má finanční potíže. Záruky pomoci Řecku, ohlášené na zvláštním summitu v Bruselu 11. února, nejsou jen důsledkem toho, že se Německo, nabádané Francií, uvolilo platit za méně ctnostnou zemi. Šlo i o existenci samotné eurozóny a tedy v posledku i o celou EU jak ji dnes známe.
V této epizodě (během této krize jich ještě budeme moci shlédnout více) se v EU ustavila nová geografická situace. Z trhů, přesněji řečeno z některých jejich aktérů, jako jsou například spekulativní fondy, se stali nepřátelé evropského projektu, kteří kritizují oslabené ekonomiky, kterými jsou Řecko, Španělsko či Portugalsko. Tito ekonomičtí činitelé ukazují, že mohou být skutečnou existenční hrozbou, která může v Evropě uhodit, kde se jí zachce. Ekonomiky, o kterých máme ve zvyku uvažovat jako o periferních, jsou dnes v samém srdci problému. Z krize by mohla vyplynout nová rovnováha mezi vytvářením bohatství a hospodářskými praktikami v srdci Sedmadvacítky.
Po letech řízení hospodářského života v eurozóně, hlavně pomocí regulace úrokových sazeb, musí Evropská banka, které chybí kompetence k tomu, aby v situaci jako je Řecko mohla zakročit, přenechat akci státům. O všem se ve Frankfurtu nerozhoduje.Evropská komise, pověřená jednat 9. února, nehrála v plánu pomoci Řecku žádnou roli. V Bruselské geografii to byla Rada, která se s jistotou usadila v centru akce. Jelikož Velká Británie není součástí eurozóny, Londýn, jakožto finanční a politické centrum, se cítí dvojnásobně na okraji rozhodnutí, která byla tento týden přijata. U příležitosti krizového zásahu tedy osa Paříž-Berlín převzala v Evropě vedení: co z něj Nicolas Sarkozy s Angelou Merkelovou, kteří si vždy ne úplně rozumí, udělají, se teprve uvidí.
Myšlenka ekonomické vlády, na jejíž řešení se dlouho jen čeká, se znovu ozývá. V dlouhodobém termínu se za mapou Evropy bez hranic Schengenu rýsuje mapa hospodářské federace. Několik dní po ostudě, kterou bylo zrušení návštěvy Baracka Obamy, o sobě tedy Evropa musí naléhavě přemýšlet. K tomu, aby znovu nabyla prestiže, bude muset brát v úvahu tuto novou geografickou situaci a vyvodit z ní poučení o tom, jak správně fungovat a znovu nalézt mezinárodní váhu hodnou toho jména. Eric Maurice
