Které volby byly 6. května nejdůležitější? Nový francouzský prezident François Hollande obsadilpo vítězství nad Nicolasem Sarkozym titulní stranu takřka všech evropských deníků. Postavení zavazuje, dalo by se říci, protože jeho politický a hospodářský vliv je takový, že veškeré změny ve Francii mají důsledky pro politiku celé Evropské unie. A tentokrát tím spíše, že socialistický kandidát učinil z prorůstové politiky jako doplňku politiky úsporných opatření stěžejní bod svého programu. Nadcházející týdny se tedy ponesou v rytmu příprav červnového zasedání Evropské rady a jednání mezi představiteli o nejlepším způsobu, jak tento růst zajistit.

Tento harmonogram by mohl narušit výsledek dalších důležitých voleb, které se konaly 6. května: parlamentních voleb v Řecku. Jestliže lze porážku Nicolase Sarkozyho zčásti vysvětlit „kletbou“, která v současnosti visí nad dosluhujícími evropskými představiteli – za poslední dva roky vyšel z voleb vítězně pouze Polák Donald Tusk – pak řecké volby připomínají spíše vzpouru proti politickému systému v zemi. Nicméně právě tento systém je navzdory svým nedostatkům a odpovědnosti, kterou nese za současnou krizi, pilířem, o nějž se EU a MMF opírají při zavádění hospodářských opatření a při restrukturalizaci státu, které si vyžádaly výměnou za finanční pomoc zemi.

Zvolení Françoise Hollanda prezidentem by mohlo na první pohled přinést doušek kyslíku PASOKu a Nové demokracii, dvěma největším řeckým stranám, které potřebují svým voličům ukázat, že požadavky trojky dokážou ovlivňovat. Nicméně s necelou třetinou hlasů, které společně získaly, a s celkovým počtem 152 křesel v novém parlamentu, kde jich je k získání většiny zapotřebí 151, to nevypadá, že by byly – v případě, že by k tomu vůbec měly vůli – schopny vládu sestavit. Lze tak těžko říci, v čem by jim mohl být „efekt Hollande“, pokud nějaký takový existuje, vlastně prospěšný.

Vzhledem k tomu, že stranu PASOK coby vítěze voleb z roku 2009 odsunula na třetí místo radikální levice a že se nový parlament rozštěpí mezi menší strany, k nimž bude patřit i neonacistický Zlatý úsvit, jsou nejpravděpodobnějším výsledkem nedělních voleb volby nové, které do Evropy vnesou další nejistotu.

Bezprostředně po volbách vyvstaly v eurozóně obavy o dodržování podmínek záchranného plánu pod správou trojky a o budoucnost Řecka. Okamžitě se to odrazilo i na finančních trzích. V Berlíně si pak kancléřka Angela Merkelová pospíšila s prohlášením, že renegociace rozpočtové dohody podepsané letos v březnu „není možná“. Pokud dojde na debatu o růstu, hrozí, že proběhne pod nátlakem událostí. Po jásotu z Bastily by mohly nastat obtížné zítřky.