„Řekni mi, co řídíš, a já ti řeknu, kdo jsi.“ Automobil je od počátků svého masového rozšíření nejen dopravním prostředkem nejvíce přítomným v našem životě, ale rovněž sociálním ukazatelem odhalujícím naši osobnost. Ale dnes, kdy oznámení francouzské automobilky PSA o zrušení 8 000 pracovních míst je jen poslední z řady špatných zpráv doléhajících na evropský automobilový průmysl, stojí náš kontinent před jinou výzvou: „Řekni mi, jaká auta vyrábíš, a já ti řeknu, kdo jsi.“

Skupina PSA, která vlastní značky Peugeot et Citroën, přichází měsíčně o 200 milionů eur a je nucena přistoupit k drastickým opatřením. Na opačném břehu Rýna oznámila před několika měsíci německá skupina Volkswagen, přední evropský výrobce automobilů vlastnící značky Audi, Škoda nebo Seat, že každému zaměstnanci vyplatí prémii ve výši 7 500 eur. První zjištění na téma automobilový průmysl v Evropě zní: německý model je efektivnější…

Druhé zjištění vysvětluje to první: spolu s krizí opouštějí Evropané vozy střední třídy a upřednostňují menší modely nebo auta vyšší třídy a luxusní modely. Automobilový trh tedy odráží čím dál výraznější sociální rozdíly. PSA, která se strategicky zaměřila na vozy střední třídy, za to platí daň. Na stávající situaci naopak vydělává Volkswagen, který ztělesňuje kvalitu a vyšší kategorii, stejně jako BMW nebo Mercedes, dvě firmy z téže branže, kterým se rovněž daří.

PSA přitom nabízí menší modely, které se poměrně dobře prodávají. Vyrábějí se ale v České republice a na Slovensku, kde jsou nižší výrobní náklady. V obou zemích pevně zakotvil i Volkswagen. Připočtěme k tomu obří automobilku Dacia-Renault v Rumunsku a nové závody v Kecskemét (Mercedes) v Maďarsku a Kragujevac (Fiat) v Srbsku, a dojdeme ke třetímu zjištění: srdce evropské automobilové výroby se neúprosně stěhuje na východ. Přesun výroby Fiatu Panda z Polska zpět do Itálie je výjimkou, která byla provedena za cenu úprav ve společenské smlouvě podniku.

Historická centra dělnické kultury jako Birmingham (Austin, později Leyland), Boulogne-Billancourt (Renault) a brzy Aulnay-sous-Bois (Citroën) zanikla, jiná jako Turín (Fiat) ztratila na významu. V kontextu omezování průmyslové výroby v Evropě je automobilové odvětví symbolem výzvy k zajištění prosperity všem částem kontinentu s ohledem na zájmy všech zemí v oblasti zaměstnanosti, národního bohatství a individuální životní úrovně. Jedná se o rozvoj ekonomiky a zaměstnanosti bez sociálního dumpingu uvnitř EU.

Z toho vychází čtvrté zjištění: tím, že velké průmyslové podniky uzavírají své závody v západní Evropě, aby mohly otevřít nebo rozvinout jiné na východě, přiživují neporozumění a žárlivost, které existují mezi západními a východními občany EU. Některé reakce Francouzů na oznámení PSA upomínají na strašáka polského instalatéra, jímž se mávalo před konáním referenda v roce 2005.

Poslední zjištění: automobil je příznakem neschopnosti Evropy adaptovat se na přechod k trvale obnovitelnému rozvoji. V době, kdy se postavení automobilu s ohledem na urbanismus, kvalitu života a ekologii zpochybňuje, může vzpoura proti omezování automobilové výroby působit paradoxně. Je to jednoduše proto, že v oblasti průmyslového rozvoje a zaměstnanosti nebyla žádná jiná alternativa jasně definována. Evropané chtějí omezit emise CO2, ale nejsou připraveni ani nezávisle vyrábět čistou energii, ani nahradit pracovní místa ve starších průmyslových odvětvích místy v nově vznikající ekonomice.