Po celé Evropě vyjma frankfurtské bašty Bundesbanky a tábora zastánců měnové ortodoxieje Mario Draghi nyní zřejmě považován za poslední naději pro jednotnou měnu. Prezident Evropské centrální banky 6. září oznámil, že je jeho instituce připravena odkoupit v neomezeném množství obligace nejzadluženějších států eurozóny pod podmínkou, že tyto země požádají o pomoc evropský záchranný fond. To jinými slovy znamená, že se státy jako Španělsko nebo Itálii budou moci financovat na trzích, aniž by musely platit přemrštěné úroky, ale zároveň budou muset přijmout opatření k ozdravení svých financí.

Před deseti měsíci ozdobilBild Maria Draghiho, který v té době nastupoval do úřadu, helmicí se špičkou na výraz jeho péče o měnovou stabilitu, o niž Němci tolik stojí. Dnes Draghiotevřeně bojuje s guvernérem německé centrální banky Jensem Weidmannem,který nákup dluhopisů považuje za „drogu“.

Pozice ekvilibristy žonglujícího mezi výzvami k větším úsporám a souhlasem s určitým zpružněním v dodržování pravidel ECB z něj činí oporu eurozóny zmítané krizí. Správa eurozóny pomalu mění charakter. V době vlády všemohoucího dua Angela Merkelová-Nicolas Sarkozy jednala a rozhodovala Evropská rada a ECB, v té době pod vedením Francouze Jeana-Clauda Tricheta, dávala svůj nesouhlas najevo jen implicitně a jinak držela krok. Dnes je kancléřka obklopena Françoisem Hollandem, Mariem Montim a Marianem Rajoyem, jejichž zájmy se od německých liší, a Rada těžko budí přesvědčení, že po více než dvou letech neefektivního rozhodování drží klíče k překonání krize pevně v rukou. Vzhledem k tomu, že trhy požadují „těžkou bazuku“, kterou může nabít pouze ECB, je Mario Draghi novým deus ex machina.

Znamená to, že finančníci a nevolení technokraté definitivně ovládli evropskou politiku? Není to tak jednoduché, protože vytvoření příznivého klimatu k (provizornímu?) vítězství Draghiho nad Weidmannem napomohla především změna poměru politických sil a naléhavé volání Maria Montiho po alternativě k záchranným plánům řeckého typu. A v následujících týdnech budou mít hlavy států a vlád opět příležitost chopit se otěží, až dostanou do ruky zprávu o „skutečné politické a měnové unii“ a návrh na vytvoření bankovní unie, tedy dva projekty, kteréschválily na červnovém summitu.

K tomu, aby politika opět převzala nad věcmi kontrolu, budou muset být evropští představitelé ve svých rozhodnutích poněkud důslednější a sledovat jasnou vizi. Nebo si budeme muset všichni zvyknout sledovat každý měsíc Draghiho tiskovou konferenci.