Ach, Google! Bez něj by internet vypadal pravděpodobně jinak. A Presseurop, který využívá jehoon-line aplikace, by se dělal mnohem hůře. Díky tomu, jak se umí zlepšovat a učit se z chyb, se gigant z Mountain View stal za necelých 15 let pro většinu uživatelů nepominutelným aktérem světa internetu.

Služby Googlu, který je z 96 % (v r. 2011) financován z reklamy a kterýovládá přes 44 % internetového reklamního trhu, jsou většinou zdarma. Jedním z klíčů jeho úspěchu je ten, že výměnou za bezplatný servis zařazuje na své stránky více či méně nápadnou a čím dál cílenější reklamu. Pokaždé, když něco hledáte, když se díváte na mapu, sdílíte něco na sociální síti, hlásíte přes smartphone svou lokalizaci, posíláte e-maily nebo se díváte na video na YouTube, přidáváte další dílek do mozaiky, která vytváří váš virtuální profil. Díky tomu vám Google může nabídnout výsledky vyhledávání a reklamu, o kterých soudí, že vám budou nejlépe vyhovovat. I když při tom některé jiné zcela vyloučí nebo z vás udělá trochu hlupáky, jak upozornil už v roce 2008 odborníkNicholas Carr.

Vměšovat se do soukromí asi 350 milionů uživatelů se přirozeně neobejde bez jejich souhlasu. Až do letošního února měla každá z více než 70 služeb Google svou vlastní politiku nakládání s důvěrnými údaji, s níž museli uživatelé u každé nové předplacené služby vždy znovu souhlasit. V zájmu zjednodušení se Google rozhodlshrnout je všechny pod jedinou politiku a zároveň u této příležitosti oznámil, že bude od nynějška propojovat všechny osobní údaje uživatelů ze všech služeb dohromady. Uživatel, který si už některou ze služeb dříve předplatil, tak nemusí znovu číst podmínky ochrany osobních dat a Google může jeho profil ještě lépe vybrousit.

Touto operací tedy získávají obě strany. Až na to, že úřady na ochranu soukromých údajů členských států EU, sdružené v Pracovní skupině pro ochranu dat podle článku 29, Google upozornily, že jeho nová politika nakládání s důvěrnými údaji je v rozporu s evropskou směrnicí o ochraně osobních dat. Vyzvaly proto Google, aby se zaváděním nových pravidel počkal, což Google odmítl. Následně pakpověřily Francouzský úřad pro ochranu osobních údajů (CNIL), aby celou záležitost vyšetřil.

Newsletter v češtině

CNIL vezprávě z 16. října vyzývá Google, aby uživatele lépe informoval o tom, jaká data o nich sbírá a k jakým účelům je následně využívá, jak dlouho si je ponechává a jak údaje sebrané z různých služeb kombinuje. Také by měl podle CNIL nabídnout uživatelům možnost, jak mohou sběr těchto dat snadněji odmítnout.

Generální ředitel Googlu Larry Page na toodpověděl, že nová politika není v rozporu s evropskou legislativou a že je zásadní pro vývoj nových produktů. Pokud Google neuposlechne napomenutí, hrozí mu v každé evropské zemi pokuta až 150 tisíc eur. Maličkost v porovnání se ziskem 7,2 miliardy eur, kterého Google dosáhl v roce 2011.

Zkrátka a dobře, poměřování sil mezi Googlem (který je stále vyšetřován evropskou komisí pro dohled nad porušováním antimonopolních pravidel) a Bruselem nekončí. A připomíná nám, pokud jsme na to zapomněli, dva základní charakterové rysy internetu. Zaprvé: nic není tak docela zadarmo. Zadruhé: jakmile se osobní údaje jednou dostanou síť, mají nad nimi uživatelé už jen relativní, respektive nulovou kontrolu.

Proto postupně vzniká internetové právo založené více méně na konsensu. Omezovat internet, tak jak to dělají některé země, které jsou na štíru s demokracií, je chybou. Nechat aktéry, aby si poradili sami, by znamenalo vydat ty nejslabší – soukromé spotřebitele – na pospas pokušení číhajících na stránkách internetových gigantů. I když jejich slogan zní „Don’t be evil“.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma