V těchto dnech upírají někteří z nás oči k Malmö, kde probíhá soutěž Eurovize. Stejně tak by nás mohlo zajímat, co se děje v Londýně, Paříži nebo Berlíně, kde se rodí různé evropské vize, o nichž bude jednoho dne třeba diskutovat.

Britská Konzervativní strana předložila 14. května návrh zákona o referendu, které by se mělo konat nejpozději do konce roku 2017 a v němž by občané odpovídali na otázku: „Myslíte si, že by Velká Británie měla zůstat členem Evropské unie?“

Debatu zahájil v lednu premiér David Cameron svým požadavkem uzavřít „novou dohodu“ mezi Británií a pružnější Unií. Mimoděk se tak vystavil nátlaku euroskeptiků ve vlastních řadách a ve straně UKIP. Vzhledem k tomu, že bylo referendum ukotveno v zákoně, je velmi složité udělat krok zpět. Cameron ale také pohnal k odpovědnosti své partnery. François Hollande konečně v hlavních rysech načrtl svoji vizi EU. Evropské unii dal 16. května dva roky na vymezení obsahu politické unie. „Je to naléhavá evropská záležitost,“ vysvětlil francouzský prezident. To, že Davidu Cameronovi vyprší za stejnou dobu mandát, možná není náhoda.

Francouzský prezident navrhl také ekonomickou vládu eurozóny v čele s prezidentem, která by se scházela každý měsíc, a „novou etapu integrace, v jejímž rámci by eurozóna získala určitou rozpočtovou kapacitu a postupně možnost půjčky“.

Zbývá otázka, co navrhuje Německo. Na to si ale Evropa musí počkat do 23. září, kdy se dozví jméno vítěze parlamentních voleb. Zdá se, že Angela Merkelová sedí na svém trůnu pevně, nicméně rudozelená koalice ještě neřekla své poslední slovo.

Možná i proto představil 14. května svou vizi Evropy i kandidát sociálních demokratů na post kancléře Peer Steinbrück. Na programu má posílení role Evropského parlamentu, který by se účastnil evropských rad, a nahrazení Komise volenou vládou odpovědnou Parlamentu.

A co na to Angela Merkelová? Kancléřka se před rokem nechala slyšet, že by Komisi ráda viděla v roli vlády a radu představitelů států a vlád v roli druhé komory parlamentu s většími pravomocemi. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble před nedávnem zopakoval, že bankovní unie považovaná za zásadní etapu stabilizace eurozóny je možná pouze s novou evropskou smlouvou. Čeká se tedy, co kancléřka navrhne dnes.

Projevu Françoise Hollanda věnoval Berlín velkou pozornost. Paříž považuje už rok za němou a na její gesto čekal. Žádnou francouzsko-německou iniciativu ale nelze očekávat do konce roku, než vyjde najevo, zda jsou Hollande a Merkelová odsouzeni k ještě několikaleté spolupráci, respektive zda je francouzsko-německý sociálně-demokratický tandem možný.

To nejhorší ale přijde potom, až bude zapotřebí konfrontovat případnou společnou vizi s vizí britskou. Až ji bude třeba poměřit s realitou evropského veřejného mínění. Z tohoto hlediska může – a musí – podnítit konkrétní vizi budoucnosti Evropy jiná francouzsko-německá iniciativa: ta, kterou je třeba vypracovat do příštího evropského summitu a která se bude týkat boje proti nezaměstnanosti mladých. Ještě se k tomu vrátíme.