Vyberte si jazyk
Dva roky po zrodu hnutí „rozhořčených“, si osmadvacítka konečně uvědomila, že v Evropě tiká bomba připravená každou chvíli vybuchnout: bomba v podobě zhruba šesti milionů mladých lidí bez práce.
Jde sice jen o submunici, součást daleko masivnější pumy – v květnu EU registrovala 26,52 miliony nezaměstnaných – nicméně 23,1 procenta nezaměstnaných ve věku 18-25 let představuje víc než dvojnásobek průměru EU (11 procent). A v zemích jižní Evropy je to mnohdy i dvakrát tolik.
Proto je třeba urychleně jednat. V době, kdy do německých parlamentních voleb, které jsou v podstatě prvním kolem evropských voleb 2014, zbývají necelé tři měsíce, se zdá, že si to jako první uvědomila Angela Merkelová, která se přitom může pochlubit jednou z nejnižších nezaměstnaností mladých v Evropě.
Proto svolala na 3. července do Berlína, jen pár dní po zasedání Evropské rady věnovaném tomuto tématu, evropskou konferenci, která měla na problémy nalézt konkrétní řešení, jež budou přijata... za pár měsíců. Kancléřka na ni sezvala 18 představitelů států a vlád, ministry práce a sociální partnery. Jen mladí chyběli.
Ti se sešli naproti kancléřství z iniciativy německého odborového svazu DGB a francouzského odboru CGT na „alternativním summitu“. U této příležitosti předložily Evropské fórum mládeže a Národní rady mládeže řady zemí Komisi a Parlamentu konkrétní návrhy.
„Nechápeme, proč nejsme tam,“ v kancléřství, svěřil se deníku Financial Times tajemník pro mládež v DGB Florian Haggenmiller: „Mluví o mladých, ale ne s mladými. Myslíme si, že řešení mohou najít jen tehdy, když s námi budou mluvit.“
Těžko nesouhlasit, tím spíš, že mladí Evropané dávají svou nespokojenost už dlouho najevo jak v ulicích, tak u volebních uren. Je třeba čekat na novou vlnu volební neúčasti a prudký vzestup populistických hnutí v evropských volbách, aby s nimi evropští představitelé konečně začali mluvit?
