O Evropě a jejím rozpačitém postoji vůči arabským revolucím už toho bylo napsáno více než dost. Vytýká se jí, že příliš podporovala diktátory místo toho, aby chápala touhu národů po svobodě, že na události pohlíží pouze prismatem imigrace a terorismu, že před severoafrickými národy zavírá dveře, místo aby přemýšlela, jak jim pomoci, a že je neschopná definovat společný postoj a jasně ho vysvětlit... Zkrátka že si nechala ujít historickou příležitost ovlivnit události světového významu.

Je pravda, že EU proti režimu plukovníka Kaddáfího přijala sankce, i to, že Spojené státy, mluvíme-li pouze o Evropanům nejbližší mocnosti, rovněž projevily váhavost a jistou neobratnost. Je pravda, že evropští diplomaté aktivně pracují v Bruselu, New Yorku a nyní už také v Tunisu, Káhiře či Tripolisu a že situace vyžaduje prozíravost a opatrnost. Ovšem v regionu, s nímž je už od antiky úzce spjata, nepředložila Evropa důkaz o tom, že se dokáže vyšvihnout na roveň událostí a mít se k akci spíš než k reakci.

Nadcházející týden bude důležitý. Šéfové států a vlád se sejdou 11. března v Bruselu k mimořádnému zasedání Evropské rady věnovanému Libyi. Každý stát si klade otázku, zda zasáhnout vojensky či humanitárně. Bude ale rovněž zapotřebí definovat dlouhodobou strategii hospodářského a politického vývoje pro evropsko-středomořský region jako celek.

Schůzka, která proběhne na závěr summitu a která je vyhrazena sedmnácti představitelům eurozóny, bude klíčová tentokrát pro budoucnost měnové unie. V době, kdy sílí zvěsti o záchranném plánu pro Portugalsko, se na ní bude diskutovat o navýšení Evropského fondu finanční stability a o paktu konkurenceschopnosti navrhovaném Německem a Francií. Konečná rozhodnutí mají padnout na zasedání Rady 25. března.

Newsletter v češtině

Belgický historik Henri Pirenne ve svém dílevydaném před osmdesáti lety píše, že „Karel Veliký je bez Mohameda nemyslitelný“. To znamená, že bez muslimské expanze na značnou část středomořských břehů by post-římská Evropa nebyla nucena stáhnout se na sever kontinentu a vytvářet tam nové vnitřní obchodní cesty a zakládat nový politický celek. Francký král založil Svatou říši římskou proto, že Evropa už nenalezla u Mare Nostrum místo.

V dnešní době politických otřesů v severní Africe musí Evropská unie nově definovat své hospodářské, měnové a daňové mechanismy. Tyto dva jevy jsou na sobě nezávislé a zároveň spolu úzce souvisejí. Na rozdíl od Karla Velikého, který se mohl ke Středomoří otočit zády, nemohou současní evropští představitelé ignorovat nevyhnutelnou integraci arabských zemí do světové ekonomiky a globalizované společnosti, v nichž Evropa hraje stále méně významnou roli. Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy určitě nebudou moci svým partnerům pakt konkurenceschopnosti vnutit, všichni společně ale budou muset najít prostředky, jak Evropskou unii zbavit její choulostivosti a nejistoty, které ji už rok ochromují.

V pátek 11. března bude třeba začít nalézat prostředky k posílení ekonomiky, znovunastolení důvěry a vymezení skutečných mezinárodních ambic.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma