Cover

\

Komise představila 19. října svůj projekt integrace evropských dopravních sítí. Plán, jehož náklady dosahují 37,7 miliard euro, počítá s modernizací infrastruktury a „racionalizací přeshraniční dopravy“ do roku 2030.

V každém členském státě bylo toto oznámení interpretováno z hlediska národních plánů. A tak list La Vanguardia může na titulní straně tvrdit, že „Evropa vybrala Středozemí“, čímž naráží na železniční koridor kolem pobřeží od francouzsko-španělské hranice až do jihošpanělského Algeciras. Deník zdůrazňuje, že zařazení do transevropské sítě projektu, jehož náklady se mají pohybovat kolem 19 miliard, přinese finanční příspěvek ve výši 20 %. Z tohoto důvodu je „středozemní dráha vítězstvím“, jak se můžeme dočíst v úvodníku tohoto katalánského deníku, který mimo jiné poznamenává, že tím konečně padá princip, že každá železniční trať musí vést přes Madrid. „Zvítězil zdravý rozum,“ píše La Vanguardia s tím, že 40 % HDP země pochází ze středomořských regionů.

Na severu zase list Eesti Pävaleht projekt chápe jako „jasnou zelenou“ pro novou trať Rail Baltica, která by měla vést z Estonska na polsko-litevské pomezí přes Lotyšsko. Tento projekt, podporovaný Estonskem i Litvou, „byl vytvořen na míru, aby vyhověl všem bruselským požadavkům“, píše estonský deník a dodává, že „je to vůbec poprvé, co EU přiděluje tak významné sumy na podporu projektů, které neslouží výlučně potřebám jen jednoho členského státu“. Podle deníku znamená realizace „baltské železnice“ rovněž konec projektu vysokorychlostní tratě mezi Rigou a Moskvou, kterou podporoval někdejší lotyšský prezident Valdis Zatlers a proti němuž se stavěl designovaný premiér Valdis Dombrovskis, a svědčí o novém kurzu Lotyšska vůči Rusku.