Cover

Nesrozumitelná,“ „nepříliš užitečná,“ „záměrně nejasná“ – Editoriály časopisu Economist chválou Lisabonské smlouvy nikdy příliš neplýtvaly. Avšakdnešní úvodník předznamenává ke kontroverznímu dokumentu, který byl minulý týden přijat v Irsku, nový přístup. Obsah Lisabonu tak není „úplně špatný“. Economist uvádí řadu naléhavých úkolů, kterých je třeba se po ratifikaci smlouvy zhostit. Za první pokládá „chabý hospodářský výkon Evropy,“ který zakládá potřebu liberalizačních reforem a zmenšení státu, aby bylo možno čelit Číně a Americe a zachovat jednotný trh, „největší výdobytek Evropy.

Avšak evropský projekt „během prvních 50. let strávil příliš mnoho času zahleděním se do sebe.” Aby mohl v období po Lisabonu fungovat, musí se držet své „úplně nejúspěšnější zahraniční politiky: vlastního rozšiřování“ a vybrat „pořádné lidi“ na pozice prezidenta EU a Vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Na výše zmíněné místo musí podle Economistu Unie dosadit opravdu vlivného člověka, a ne „obvyklé Europygmeje.“ Pokud taková osobnost, jako Tony Blair tuto funkci nezíská, bude to pro svět signálem, že se Unie „uložila zpět k zimnímu spánku.“