Vyberte si jazyk
„Rakouský úřad pro dohled nad finančními trhy spolu s Národní bankou brzdí půjčky na Východě,“ píše listDie Presse po rozhodnutí těchto dvou institucí požádat rakouské banky, aby zvýšily své kapitálové rezervy o 2 až 3 % a omezily tak „přílišné půjčky“ v tomto regionu. Opatření přichází v momentě, kdy ratingová agentura Moody’s pracuje na prognózách hodnocení rakouského dluhu.
Vídeňský deník se ve svém komentáři obává „státního bankrotu, vyvolaného bankami, jako se to stalo v Irsku“, jelikož rakouské banky investovaly během „let skutečné zlaté horečky“ ve střední a východní Evropě téměř 300 miliard euro – tedy částku větší, než je rakouský HDP. Podle odhadů představují 6 až 40 % z toho takzvaná „toxická“ aktiva.
„Rozhodnutí rakouské Centrální banky znamená konec jedné fáze současné krize a pravděpodobný začátek té další,“domnívá se v Bukurešti România libera. „Jeho konkrétní dopad bude tvrdý – zvýšení tlaků na [rumunský] leu, růst úrokových sazeb, problémy státu půjčit si na finančních trzích – ty však dokážeme překonat. Závažnější je jeho symbolický účinek, jelikož si tak uvědomujeme, že na Rumunsko se nyní pohlíží jako na rozvojovou zemi, se všemi výhodami a riziky s tím spojenými. Zemi, kde se stále vyplatí investovat, ale jen v případě, že člověk zná způsob, jak se z ní zase dostat.“
Podle bukurešťského deníku, který připomíná, že staré dobré časy v roce 2007, „kdy se řečtí a rakouští bankéři rvali o místo na trzích Divokého východu, jsou ty tam“, „se Rakousko rozhodlo obětovat Rumunsko, kde spolu s Řeckem vlastní větší polovinu bankovního systému, aby tak zachránilo vlastní kůži“. Stručně řečeno, jde o „tragický konec finančního kolonialismu“.
V Česku seRespekt obává, že „země jako Maďarsko, Rumunsko, Srbsko, případně Ukrajina (a Turecko) budou muset minimálně ze strany silně zastoupených rakouských bank čelit prudkému nárazu tzv. credit crunch, tedy neochotě bank poskytovat úvěry”, píše Respekt. To by mohlo mít dopad i na země jako Česká republika či Slovensko, jelikož mezinárodní média zapomínají, že jejich situace se od jiných zemí v regionu velice liší, píše pražský týdeník. „V Česku a na Slovensku se velmi spoří, obě země jsou relativně podúvěrované. Nejde jen o úvěry korporacím […], ale především o tzv. retailový segment. Například objem hypoték u nás činí 25 procent HDP, v západní Evropě 55 procent, v Británii přes 100 procent HDP.”
