\

Eurokomisařka pro spravedlnost a základní práva Viviane Redingová dnes (25. ledna) v Bruselu představí „velkolepé opatření“ na ochranu osobních dat, píše v listu La Repubblica odborník na inovace Riccardo Luna.

„Toto opatření má za cíl natrvalo změnit chápání ochrany osobních údajů a jednou provždy vyřešit právo jedince být na internetu zapomenut. Jinými slovy: máme právo na to nechat z internetu zmizet nejen všechno, co se nás nějakým způsobem týká a co jsme možná kdysi dávno sami vyvěsili na internet – ale také to, co na web umístili druzí a nás to dnes dostává do rozpaků? Odpověď bude možné naleznout ve dvou souborech právních úprav, které dnes budou předloženy Evropskému parlamentu. První je směrnice, která upravuje používání osobních údajů justičními orgány a policií, a druhou nařízení zavádějící podmínky, za nichž mohou fyzické osoby spravovat údaje, které se jich týkají, ve vztahu s úřady, firmami a na sociálních sítích. V případě porušení dotyčných pravidel se počítá se sankcemi, které by mohly dosáhnout až 1 % obratu."

Bude to na „zajištění práva na zapomenutí“ stačit? Pravděpodobně nikoli, píše na svém blogu Luna, podle něhož

„právo na zmizení ze sítě neexistuje, stejně jako právo na zmizení z reálného světa. Ve skutečném životě […] je možné se pokusit někam vypařit, ale vždy budou existovat nějaké dokumenty, které o nás svědčí, stejně jako paměť ostatních lidí. Věci nelze změnit jedním kliknutím. A ani žádným celoevropským či mezigalaktickým zákonem. Právo na vymazání z Facebooku […], surfování bez zanechávání stop, […], varování, že naše data jsou uchovávána a využívána ke komerčním účelům už existují a nějaký detailně propracovaný evropský zákon žádnou revoluci nevyvolá, ale tento princip, základní právo jednotlivce rozhodně posílí. […] Naopak právo na to nechat smazat všechny články či blogové příspěvky, které se nás nějak týkají, jak někteří požadují, neexistuje: nazývá se totiž historie.“