Cover

\

„Po celé Evropě se šíří vlna občanských protestů. Poláci dávají příklad, jak proti ACTA bojovat,“ píše v titulku list Rzeczpospolita poté, co se během uplynulého víkendu ve 150 městech konaly početné demonstrace proti Obchodní dohodě proti padělatelství (Anti-Counterfeiting Trade Agreement, ACTA). Nejpočetnější se konaly v Německu a Nizozemí. Cílem této kontroverzní mezinárodní dohody je vytvoření mezinárodních standardů pro vymáhání práva na duševní vlastnictví. Její odpůrci však argumentují tím, že bude mít negativní dopad na občanské a digitální svobody.

„Následovaly příkladu Polska,“ poznamenává nadšeně list Rzeczpospolita, který zdůrazňuje, že první masivní protesty proti dohodě ACTA se konaly v lednu v mnoha polských městech a vládu přiměly k „pozastavení“ procesu její ratifikace.

Dnes začíná o ratifikaci pochybovat i Německo, které dříve patřilo k největším zastáncům navrhované legislativy. Podle deníku Polska The Times to znamená, že „ACTA už je mrtvá”. Konec dohody pravděpodobně v červnu schválí a stvrdí Evropský parlament. Podle deníku

si politici tuto studenou sprchu zasloužili poté, co zapomněli na to, že by měli naslouchat hlasu lidu

Gazeta Wyborcza však poznamenává, že odmítnutí dohody ACTA nás nepřivede o nic blíže stavu, kdy autoři začnou být „spravedlivým způsobem odměňováni.“

Legislativa na ochranu průmyslového vlastnictví je nedokonalá a vytváří různé patologie [...], můžeme ji prohlásit za škodlivý relikt minulosti a dovolit všem kopírovat vše. V tom případě, ale bude nutné nalézt nový způsob odměňování tvůrčí práce.