Bude generální stávka?

„První masivní protesty proti reformě pracovního trhu,“ píše v titulku list La Vanguardia den poté, co se 57 španělských měst stalo dějištěm demonstrací proti reformě pracovního trhu, kterou zahájila vláda Mariana Rajoye. Na výzvu hlavních odborových centrál v zemi (UGT a CCOO) vyrazily do ulic desítky tisíc lidí. Jedná se o „první krok v rámci ofenzívy, která by mohla vést až ke generální stávce,“ všímá si barcelonský deník, který však soudí, že by tato možnost představovala „závažnou chybu“:

Vláda nemůže, ani nesmí ve svém rozhodnutí zařadit zpátečku, protože by ohrozila svou důvěryhodnost vůči Evropské unii a finančním trhům, které po Španělsku požadují, aby skoncovalo se strnulostí svého pracovního trhu, která firmám ztěžuje přizpůsobení se na špatné časy a vede k vyšší nezaměstnanosti, než by bylo vhodné.

List El País se naopak domnívá, že „úspěch včerejších demonstrací představuje varování a bylo by chybou, kdyby jej vláda ignorovala“. Madridský deník schvaluje „umírněnou a správnou reakci“ odborů.

Je otázkou, zda je tato reforma, kterou nám vnucují Brusel a trhy, skutečně tou nejvhodnější reakcí. Je mimo jakoukoliv pochybnost, že právě tato reforma vytvořila atmosféru nejistoty v širokých vrstvách společnosti.

Reforma, která byla přijata 10. února, počítá se snížením odstupného v případě propuštění zaměstnance z 45 na 33 dnů za odpracovaný rok, respektive 20 dnů u firem, které se potýkají s hospodářskými potížemi, což je v dnešní době případ většiny společností. Rovněž zavádí daňové odpočty pro firmy vytvářející pracovní místa a jednoroční zkušební dobu, během níž může být zaměstnanec propuštěn bez nároku na odstupné. A v neposlední řadě budou firemní smlouvy nadřazeny smlouvám sektorovým.