Cover

Podle deníku La Stampa se jedná doslova o „zemětřesení“ uvnitř Ligy severu. Demisi Umberta Bossiho, zakladatele a donedávna nezpochybnitelného šéfa populistické autonomistické strany, označuje turínský deník za „kapitulaci uzavírající jednu éru“. Bossiho smetla odhalení o zpronevěře veřejných peněz určených na financování jeho strany. Peníze byly použity na pokrytí výdajů Bossiho známých, včetně jeho nástupce Renza. Triumvirát Bossiho nahradí coby tajemníka strany, nicméně mu nabídl titul čestného předsedy.

Podle turínského deníkunení náhodou, že se Bossi loučí sotva pět měsíců po odchodu Silvia Berlusconiho“, který s Ligou vládl třikrát po sobě: „stejně jako v případě některých neutěšitelných ovdovělých párů nemůže jeden přežít konec druhého. Jejich odchod ze scény proměnil náhle a pravděpodobně navždy profil italské pravice a celou národní politickou krajinu.

La Repubblica soudí, že Bossimu se „pozoruhodným způsobem vrátil bumerang“, jemu, který „řadu let proklínal ‚zlodějský Řím‘ a ‚vandalský stát‘. Zloděje má Liga na vlastním dvorku, dokonce u samotného Bossiho doma. A k vandalismu dochází v jeho kancelářích za peníze daňového poplatníka.“

Jak nicméněpoznamenává Corriere della Sera, image bujarého „Senatùra“, který často hovořil o oddělení imaginární Padánie, byla už dlouho na ústupu:

Rebelantský šéf, který se stal obětí vlastní politické paranoie a který byl tím posedlejší „komplotem“, čím se jeho mocenské postavení oslabovalo, ztrácel každý den víc a víc kontakt s širokým světem malých podnikatelů ze severu země, kteří dříve na Ligu sázeli. […] Ti, kdo věřili ve fiskální vzpouru a v osvobození se od byrokracie a státní mašinérie na svobodném severu, již od jisté doby ztratili v iluzi Ligy důvěru.“