Cover

Před dvaceti lety, 6. dubna 1992, „v den vyhlášení nezávislosti Bosny a Hercegoviny, kterou Evropská unie a USA o den později uznaly, začaly paravojenské jednotky Jugoslávské lidové armády (JNA) odstřelovat obléhané Sarajevo,“ připomíná Delo. Slovinský deník zdůrazňuje, že „přípravy na válku začaly už mnohem dříve“, ovšem varování těch, kdo konflikt předvídali, nebral nikdo vážně.

Začátek obléhání hlavního města Bosny je „dnem, kdy Evropa v Sarajevu zemřela“, píše Delo, který u této příležitosti poskytl na svých stránkách prostor bosenskému spisovateli Dzevadu Karahasanovi, podle nějž

Bosna a Hercegovina stále procházejí vážnou krizí, protože spolu s Daytonskou smlouvou [která v prosinci roku 1995 ukončila válečný konflikt] musela země přijmout státní strukturu, jež není udržitelná ani z hlediska právního, ani logického. A když se mezinárodní nebo místní úředníci chtějí pokusit o nějakou změnu, hned se jim v tom brání s poukazem na riziko ohrožení rovnováhy a míru. V Bosně vládne mír jedině na hřbitově. A to ještě kdoví jestli.

Sarajevský deník Dnevni Avaz věnuje několik stran oslavám „dvacetiletého výročí od vypuknutí konfliktu v Bosně a Hercegovině“. Jmenovitě píše o „rudé čáře“, která vznikla 6. dubna z 11 541 židlí stejné barvy vyrovnaných vedle sebe na třídě maršála Tita na paměť obyvatel města, kteří ve válce přišli o život. List mimo jiné připomíná, že 6. duben bude rovněž příležitostí k oslavě „550 let od založení Sarajeva a 67 let od osvobození města od fašismu“.

Otočit list by Bosně mohla pomoci vyhlídka na vstup do Evropské unie. Cesta to ale zdaleka nebude jednoduchá, jak zdůrazňuje Die Presse. V úvodníku nazvaném „Evropská unie a bosenská schizofrenie“ vídeňský deník soudí, že EU musí více usilovat o návrat ke kořenům a profilovat se jakožto mírový projekt. Zatím se ale vyznačuje především nezájmem o to, co se v Bosně děje:

EU dala bosenským politikům na srozuměnou, že jejich země nebude moci se svými komplikovanými strukturami vytvořenými v Daytonu mezinárodním společenstvím do Unie vstoupit. Žádná vnitrobosenská dohoda o nových strukturách ale neexistuje.

Madridský El País se domnívá, že poválečnou dobu ukončí teprve den, kdy Bosna a Hercegovina vstoupí do EU:

Bosna a Hercegovina nemá státní svátek, politici se nedokážou dohodnout na správném datu. [...] Země je stále rozdělena na dva celky. [...] Zdvojená administrativa a naprostý nedostatek sdíleného národního cítění dnes definují zemi, která si své fyzické rány obvázala, ale usmíření nedosáhla.