„Slavná riziková prémie* [pojmy prémie a sestřenice jsou ve španělštině homonyma] má v Bruselu své příbuzné, kteří žijí se sbalenými kufry za dveřmi. Pokud sestřenka z některého členského státu dostane z finančních důvodů horečku, popadnou svá zavazadla, nasednou na letadlo a přispěchají jí na pomoc, píšeeditorialista Ignacio Camacho na stránkách listu ABC v narážce na úředníky, které Evropská komise vysílá do zemí čerpajících unijní pomoc – Irska, Řecka, Portugalska. Podle Camacha

„tomu sice říkají záchrana, ale ve skutečnosti se jedná o únos. Zmocní se suverenity postiženého státu a podrobují jej šokové terapii do té doby, dokud se výše zmíněná prémie nesníží. Jsou to muži v černém, Men in Black, létající vyslanci obávané trojky, komisaři vysílaní Merkelovou, aby prosazovali přísnou rozpočtovou disciplínu. Jde o nemilosrdnou brigádu, jejíž přítomnost zasévá ve vládách paniku – v případě, že se věci mají podobně jako ve Španělsku.

Právě kvůli bratrancům [rizikové prémie] je možnost záchrany – nikdy se nejedná o skutečnou volbu, ačkoli se tak tváří – nakonec něco, co je lepší nedoporučovat. Teoreticky by se mohlo jednat o rozumné nouzové řešení: jde o lidi, kterým jsou domácí střety zájmů cizí a jsou schopní implementovat rázná opatření bez politických či volebních závazků. Jde o lidi, které nevykolejí jen tak nějaká prkotina našich autonomních společenství a kteří se nenechají ovlivnit příbuzenskými vztahy nejvyšších manažerů zkrachovalých spořitelen. Jsou to chladní profesionální čističi jako pan Wolf z Tarantinových filmů.

Možná, že právě to potřebuje stát, který zkolaboval z důvodu institucionálního selhání a nahromadění problémů. Ovšem jejich pracovní postup je neúprosný a mrazivý, nepřipouští žádné odchylky a řídí se čistě účetní logikou. Tito muži začínají penzemi a dávkami v nezaměstnanosti, pokračují daněmi a platy ve veřejném sektoru a končí prodejem veškerého majetku, který by se dal zpeněžit. Když skončí svou misi, zůstane za nimi hospodářství osekané na dřeň a politika v troskách. Sestřenici popadnou za ruku a cestou si oprašují boty.

Možná jsou schopni sanovat zničený stát, ale pokud vůbec existuje nějaká šance na zotavení, pohřbívají ji hluboko pod sutiny. […] Pokud muži v černém přistanou v Madridu, setrvá Španělsko šest let na dně hlubiny nedůvěry a vše, co bylo doposud vykonáno, přijde vniveč. Rajoyovo heslo zní: vydržet, získat čas, přivázat se k hlavnímu stěžni a počkat, zda se bouře zklidní. Dva týdny před klíčovými volbami v Řecku nemá smysl se vzdávat, jakkoli je tato situace závažná. Je to otázka odolnosti vůči tlaku. Je však otázkou, kolik času ještě uběhne než Men in Black ze svého nešťastného záchranného balíčku vyřadí nůžky.

* pojmy prémie a sestřenice jsou ve španělštině homonyma

>