„[Otázka]ekonomiky od sebe vzdaluje oba břehy Atlantiku“ – tak shrnuje deník La Stampa důsledky nedávných prohlášení Baracka Obamy, podle kterého jsou špatné vyhlídky na hospodářský růst ve Spojených státech zaviněny špatným řízením krize v eurozóně. „Existují jak momentální, tak dlouhodobější důvody, proč prezident Obama Evropany tak často a naléhavě protřásá,“ komentuje jeho výroky turínský deník. Ty první se týkají listopadových amerických prezidentských voleb. Po jmenování Mitta Romneyho republikánským kandidátem je nyní kampaň v plném proudu a slovo „Evropa“ se stalo nadávkou, kterou kandidáti užívají k tomu, aby se vzájemně zdiskreditovali, píše La Stampa.

Na začátku prezidentské kampaně to byli Republikáni, kdo využívali Evropy jako příkladu ke strašení voličů a ve snaze zasadit Obamovi ránu. […] Nyní se však situace obrátila a demokraté své protivníky obviňují, že se „chovají jako Evropané“, jelikož Republikáni prosazují stejnou germánskou úspornost, jaká odsoudila eurozónu k hospodářské recesi a vysoké nezaměstnanosti.

Dlouhodobější důvody se týkají transatlantických vztahů, zejména s Berlínem:

Washington na Německo dlouhé roky pohlížel jako na svého nejloajálnějšího spojence. […] Od té doby však již uplynulo více než 20 let. A čeho nedosáhly války v Iráku a Afghánistánu – tedy oslabit [americko-německé] spojenectví – by se mohlo stát skutečností nyní, kvůli krizi a kvůli Německu, které možná není dostatečně odvážné na to, aby vědomě samo uskutečňovalo nějaký „Velký projekt“, avšak je dostatečně „tvrdohlavé“ na to, aby podkopávalo základy západní aliance.