Cover

Bude to tedy „trojka proti trojce“, píše Ta Nea. Řeckou vládu, která vzešla z voleb ze 17. června a která se pokusí o renegociaci memoranda podepsaného s Evropskou komisí, ECB a MMF, budou tvořit tři strany: Nová demokracie (pravice) premiéra Antonise Samarase, Pasok (socialisté) v čele s Evangelosem Venizelosem a Demokratická levice (Dimar) Fotise Kuvelise.

„Je přirozené, že 20. červen bude v životě Antonise Samarase šťastným dnem,píše To Ethnos

Navzdory veškerým nesnázím dokázal složit premiérskou přísahu, která představuje vrchol úspěchu a je samozřejmě snem každého politika. (…) Jeho touha byla taková, že ji běžel složit dokonce ještě před tím, než byl sestaven konečný seznam ministrů, jako by měl strach, že partneři mezitím změní názor a na poslední chvíli ho potopí. To je na tom legrační. Pak jsou tu ale vážnější věci. Všichni tuto vládu považují za křehkou. A z pohledu těchto partnerství opravdu křehká je. Ovšem pro tuto chvíli a vzhledem ke způsobu, jakým funguje řecký systém, je jako jediná schopná vydržet.

Ano,dodává I Kathimerini, Řecko má po sedmi měsících od nahrazení Jorgose Papandrea technokratem Lukasem Papadimosem „konečně demokraticky zvoleného předsedu vlády“. Ale „Pasok a Demokratická levice se nebudou účastnit prostřednictvím vysokých politiků z vlastních řad“ a spokojí se pouze s vyjádřením podpory v parlamentu, podotýká deník a varuje:

Na jednu stranu lze očekávat, že představitelé stran budou svou politiku vytvářet v závislosti na minulosti. Neměli by ale zapomínat na to, že pro tento parlament jsou charakteristické extrémy. To znamená, že moc, kterou získají levicové nebo pravicové opoziční strany, bude úměrná neúspěchům nové vlády.