Evropská krize

Latinská eura, nebo německá záchrana?

Zveřejněno dne 23 července 2012 v 14:10

„Finanční kredibilita Španělska se blíží nule,“ píše Ambrose Evans Pritchard v deníku The Telegraph.

Finanční kredibilita je na nule. Politická kredibilita je na nule. Nová vláda Mariana Rajoye promarnila v několika měsících výhody absolutní většiny a zcela ztratila důvěru evropských institucí.

Ekonomický komentátor deníku The Telegraph si nebere servítky a kritizuje „nekompetentní evropskou politickou elitu“ a „měnovou, daňovou a regulační politiku spálené země“. Zvlášť ostře vystupuje proti Evropské centrální bance a tvrdí, že

nastal čas, aby se Španělsko a další země z řad obětí chopily iniciativy. Nemohou donutit Německo, Holandsko, Finsko a Rakousko, aby přistoupily na eurobondy, společné sdílení dluhu a fiskální unii, a ani by se o to neměly pokoušet, neboť by tím jen vyprázdnily své vlastní demokracie.

Newsletter v češtině

K nátlaku na provedení změn v měnové politice ale mohou využít svého většinového postavení v Radě guvernérů ECB. Německo v ní disponuje dvěma hlasy z 23 a počítat může s dalšími sedmi nebo osmi hlasy tvrdého jádra. Řecko-latinský blok může vyvolat konfrontaci. Pokud Německo měnovou unii potestativně opustí, bylo by to skvělé řešení.

Jižní státy by si tak mohly ponechat euro do doby, než bouře přejde, a dostát svým dlužním závazkům. Méně by riskovaly platební neschopnost, protože by díky měnovému stimulu těžily z prorůstového šoku a ze slabšího latinského eura v porovnání s čínským jüanem, novou německou markou a guldenem.

Tato možnost není pro Německo zajímavá, píše hlavní ekonom německého deníku Handelsblatt. V článku s názvem „Jako druhé sjednocení“ doporučuje kritikům vládní politiky záchranných opatření přečíst si poslední zprávu německé rady ekonomických expertů a ratingové agentury Moody’s.

Obě [zprávy] jednoznačně uvádějí, že konec eura by vyšel Německo mnohem dráž, než si mnozí myslí.

Výše finanční částky, kterou Německo poskytlo svým partnerům v eurozóně, dosahuje podle rady expertů odhadem 2,8 bilionu eur. V případě rozpadu jednotné měny očekávají odborníci „šok z nejistoty“, který by mohl ekonomiku zpomalit až o 5 %, plus v dlouhodobém horizontu pokles vývozu v důsledku zhruba 30% či ještě vyšší revalvace nové německé marky.

Odhad agentury Moody’s je nižší – 1,9 bilionu eur – částka odpovídající ceně za německé sjednocení. Handelsblatt tak dochází k závěru, že Berlín nemá jinou alternativu než tlačit na dokončení měnové unie. Vláda musí poctivě vysvětlit,

kolik by stálo každé řešení z krize eura v porovnání s odchodem z eurozóny. Měla by občanům vysvětlit, že solidarita s našimi partnery je nezbytností a že bychom na oplátku dostali šanci vybudovat konkurenceschopnou Evropu, tak jak to ve velké míře odpovídá našim idejím.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma