Cover

„Slovinci chtějí blokovat Chorvaty,“píše v titulku list SME. Podle očekávání by měl Záhřeb vstoupit do EU v červenci 2013, avšak slovinský ministr zahraničí Karl Erjavec se nechal tento týden slyšet, že parlament by nemusel přístupovou smlouvu souseda ratifikovat.

Důvodem je částka 172 milionů euro, které jedna slovinská banka dluží chorvatským občanům. Sporná záležitost má původ ještě v době před rozpadem Jugoslávie v roce 1991.

Lublaňská banka byla v 80. letech jednou z největších v tehdejší Jugoslávii. Svoje pobočky rozšířila i do Chorvatska a Bosny. Jugoslávci si v ní mohli otevřít účty v zahraniční měně, čehož využily statisíce lidí.

Avšak v 90. letech začali v době vysoké inflace klienti vybírat úspory. Lublaňská banka peníze vydat odmítla a uzavřela své pobočky v Chorvatsku a Bosně. [...] banka zanedlouho vyhlásila bankrot a její aktiva i pasiva převzal stát. V Chorvatsku tak přišlo o svoje úspory 130 tisíc lidí, celkově jim banka dluží 172 milionů eur. Mnozí se dvacet let snažili vysoudit peníze zpět, většinou však neúspěšně.

Ovšem po vstupu Chorvatska do EU by závazky musela vyplatit nástupnická Nová lublaňská banka (NLB). SME připomíná, že slovinské banky jsou v současné době „ve velmi špatném stavu“. Slovinská vláda v červnu do NLB nalila 382 milionů euro (tedy dvojnásobek dlužné částky).

Aféra trvající od rozdělení Jugoslávie tedy jen tak neskončí. Slovinci požadují, aby chorvatská vláda přestala své občany vybízet k uplatňování nároků na peníze prostřednictvím mezinárodních institucí.

Slovinsko zablokovalo přístupový proces Chorvatska už v roce 2009 kvůli sporu o námořní hranice.