Cover

„Kdo vlastně vládne Německu?“ ptá se trochu dotčeně Handelsblatt. Podle düsseldorfského hospodářského deníku přicházejí k německé kancléřce ze všech stran „přání, žádosti a hrozby“, aby se Berlín více zapojil do záchrany eura.

V poslední době se mnozí cítí být povolaní k tomu radit největší evropské ekonomice, co by se mělo v těchto krizových dnech dělat. Tyto mladé vlády sídlí ve Washingtonu, Londýně, Římě, Lucembursku a Paříži.

Mezi těmi, „které nikdo nezval“ a kteří volají po větší německé angažovanosti v boji proti krizi, si Handelsblatt všímá konkrétně amerického ministra financí Timothyho Geithnera,

který se za svým německým protějškem Wolfgangem Schäublem vydal do místa, kde trávil dovolenou, poté co prohlásil, že ‚pokud Evropu necháme trčet na okraji propasti, náklady spojené s krizí jen porostou‘.

Dalšího nežádoucího rádce vidí deník v osobě šéfa ECB Maria Draghiho, který nutí Angelu Merkelovou, aby

dala ECB zelenou ke zpochybňovanému nákupu dalších státních dluhopisů, a tím k aktivaci tzv. bazuky, jak Jihoevropané nazývají neomezený výdej finančních prostředků ze strany ECB.

V kruhu „nezvaných poradců“ se překvapivě ocitl i bývalý britský premiér Tony Blair, který

údajně prohlásil, že by německý daňový poplatník měl ručit za horu evropských dluhů dosahující výše 8,8 bilionu eur.

Posledním na seznamu je předseda euroskupiny, Lucemburčan Jean-Claude Juncker, jehož

vlast je nyní očividně příliš malá. Německu vytýká, že v krizi eura soustavně vede vnitřní politiku a ‚s ostatními členy měnové unie nakládá jako s filiálkami‘.

Handelsblatt v tomto kontextu konstatuje, že:

Angele Merkelové její výjimečná a vážená funkce brání na tyto výtky otevřeně reagovat. Úkolu se zhostil šéf poslanecké frakce liberálů Rainer Brüderle, který v narážce na Geithnerovu bleskovou návštěvu Schäubleho deníku Handelsblatt sdělil: ‚Vzhledem k žalostnému stavu amerického rozpočtu je těžké nepodlehnout dojmu, že dluhová krize v Evropě představuje příhodný nástroj k odvrácení pozornosti.‘