Cover

Zatímco se Západ utápí v dluhových krizích, stává se Čína „pro svět vzorem díky pragmatické variantě hospodářského plánování,“ konstatuje Handelsblatt. Země, která v prvním trimestru 2010 zaznamenala 12procentní růst, „dosahuje přebytků, aniž by přitom hromadila dluhy“. Za tento výkon nevděčí podle německého ekonomického deníku ani tak schopnostem čínských podnikatelů, jako spíše systému, který se zakládá na několika principech. Předně jsou to pětileté plány, které krizi transformují v pouhý výkyv, který je třeba vyrovnat. Plány na stimulaci spotřeby jsou podporovány státními médii, která opakují, že spotřebitel „může mít důvěru ve stát a v ekonomiku“. Nakonec pak stát limituje výši bankovních úvěrů a strana drží pod zámkem centrální banku. „Evropský problém centrálních bank zaplavujících trh penězi, po nichž okamžitě skočí banky, neexistuje v čínské říši,“ která stojí „nohama pevně na zemi“ a dává si pozor na „hráče“, shrnuje Handelsblatt.