Teroristickému útoku Anderse Behringa Breivika z 22. července 2011 se dalo předejít. Tak to vezprávě z 13. srpna uvedla nezávislá komise pověřená vyšetřováním atentátů v Oslu a na ostrově Utöya, které si vyžádaly 77 obětí.
„Komise o 22. červenci: bombovému útoku se dalo zabránit. Policie mohla být na ostrově Utöya rychleji. Mnoho životů mohlo být ušetřeno,“ shrnuje na titulní straně Aftenposten.Podle listu došla komise v čele s advokátkou Alexandrou Bechovou Gjörvovou k závěru, že příslušné orgány nebraly možnost pumového útoku dostatečně vážně. Jak přitom dodává deník, útoku na vládní čtvrť v Oslu bylo možné zabránit „využitím stávajících bezpečnostních opatření“. Policie vedle toho mohla „zasáhnout skutečně rychleji“ na ostrově Utöya, kde se v té době konalo shromáždění mladých socialistů a kam Breivik zamířil po odpálení nálože, která zdevastovala centrum Osla. Zpravodajská služba pak měla být o Breivikově extremistickém smýšlení informována a měla ho zadržet. Zpráva vyvolala v norském tisku živé reakce:
Selhání, které odhalila komise, je výsledkem chybějící kultury leadershipu v politice a v administrativě,
Newsletter v češtině
poznamenává Bergens Tidende. Bulvární list VG [Verdens Gang] pak přímovolá po demisi předsedy vlády, sociálního demokrata Jense Stoltenberga:
Stoltenberg nese odpovědnost za důsledky 22. července. Má většinu v parlamentu, a tedy pravomoc zůstat. A musí mít důstojnost odejít.