Nejvyšší soud v Kyjevě potvrdil rozsudek soudu první instance proti bývalé premiérce Juliji Tymošenkové, která byla loni v říjnu odsouzena k sedmi letům vězení a pokutě 150 milionů eur za zneužití pravomocí při podpisu dohody o dodávce ruského plynu v roce 2009. „Znamená to konec iluzí,“ píše Gazeta Wyborcza, a také „poslední důkaz“ o tom, že kyjevská vláda chce, aby Tymošenková strávila nejbližší léta, a zejména pak říjnové parlamentní volby, za mřížemi.
Bývalá premiérka nemůže doufat ani v odpuštění ani v kompromis s mocenskými orgány. Vláda již vyhlásila opozici válku s veškerými katastrofálními důsledky, které to zemi přinese. Varšavský deník pokračuje:
Toto rozhodnutí promění ukrajinskou politickou scénu v ozbrojený duel, jehož dopady jsou již znát. Vztahy mezi EU a Ukrajinou jsou prakticky zmrazeny. Není žádná naděje, že by dohoda o přidružení, která by zemi svázala se Západem, byla rychle ratifikována a uvedena v platnost. Kyjev je rozkročen mezi Ruskem a Evropou. Ukrajina se nereformuje a ztrácí své vedoucí postavení mezi zeměmi bývalého Sovětského svazu, co se týče demokracie, pluralismu a svobody tisku.
Pařížský deník Les Echos ironicky napadá nedotknutelný evropský postoj:
Navzdory faktům [...] má EU zřejmě k dispozici nezvratné důkazy o nevinnosti „plynařské princezny“. Jak jinak hovořit o „politickém procesu“, jak se jinak obracet zády k ukrajinskému lidu, jehož jediným požadavkem je otevřít se Evropě? A proč by EU nemohla Ukrajině vzhledem k jejímu silnému geopolitickému postavení, stejně tak choulostivému jako strategickému, posloužit jako prostředník ve vztazích s Ruskem?
Deník se obává, že se EU zatvrdí, a soudí, že
by nepružná kyjevská justice mohla s vysokou pravděpodobností vést Evropský soud pro lidská práva k tomu, aby kladl až přespříliš velký důraz na mimosoudní aspekty.