„Hollande, prober se, hoří!“ bije na poplach týdeník Marianne, zatímco Libération parafrázuje slogan prezidentovy předvolební kampaně („změna přichází teď“): „Pro Hollanda je změna naléhavostí“. Tento názor sdílí po návratu socialistické vlády z dovolené (kabinet byl zvolen letos v květnu) velká část francouzského tisku.
Premiér Jean-Marc Ayraultpřiznal, že situace je závažná, zároveň ale zdůraznil, že „nebude premiérem odklonu od úsporných opatření“. Stěží udržitelný postoj, soudí Le Figaro: „Úsilí, ale bez úsporných opatření – tato vládní rovnice se podobá vysoké akrobacii…“
Deník Libération se ptá:
Co dělat, když okolnosti a události samy od sebe zrychlují [...], když se ekonomicko-sociální krize prohlubuje čím dál znepokojivějším tempem? Přizpůsobit se, nebo vyčkávat? [...] Divoký týden, který prožil Elysejský palác [sídlo prezidenta], Matignon [sídlo premiéra] a vláda [...] poukazuje na to, že koncept „normálního prezidentství“ zřejmě tuto první politickou krizi nepřežije.
Týdeník L’Express uvádí podprovokativním titulkem „Hollandovi paroháči“ seznam zklamaných a připomíná, že „François Hollande a jeho voliči sice uzavřeli sňatek z rozumu, který ale nevylučuje ani emoce ani rozhořčení.“”
Jsou tací, kteří vykřikují – preventivně – že byli podvedeni. Jiní, přicházejí na to, že čisté sliby budou v konfrontaci s realitou pošpiněny. A pak jsou tu tací, kteří mají ke stížnostem dobrý důvod: všichni ti, kdo věřili, že François Hollande vyjedná novou evropskou rozpočtovou smlouvu [na podzim ji má ratifikovat Parlament]. [Hollande] by ve jménu návratu k vyrovnaným veřejným financím, k němuž se zavázal, mohl vybudovat největší kontingent paroháčů – daňových poplatníků. Tvrdit, že pustí žilou pouze bohatým, pro něj bude čím dál těžší.