Ve srovnání se seškrtanými rozpočty většiny evropských zemí působí švédský rozpočet jako provokace.Plán příjmů a výdajů premiéra Frederika Reinfeldta počítá totiž s meziročním zvýšením výdajů o 24 miliard švédských korun (2,83 miliard euro), „z nichž 23,4 již stát utratil“, jakpřipomíná švédský deník Svenska Dagbladet. To představuje mezi 0,5 a 1 procentem švédského HDP.

Je to poprvé od roku 2009, co „velice šetrný ministr financí Anders Borg otevírá svou peněženku,“ píše deník v komentáři „Angažovaný rozpočet“. Ze štědrého rozpočtu by měli mít prospěch především firmy, jejichž zdanění se snížilo z 26,2 % na 22 %, dále pracovní místa určená mladým, výzkum, infrastruktura, policie a justiční sféra.

Podle Svenske Dagbladet švédský premiér doufá, že tak oživí hospodářský růst a zvýší své šance před volbami v roce 2014. Podle Reinfeldta:

Švédsko je jako zázračná evropská vyjímka, která se investicemi vymaní z hospodářské krize. Neubráníme se asociaci s [animovanou postavou bojovníka] Asterixe a jeho Galy, kteří až do poslední chvíle vzdorovali Římské říši. Švédským kouzelným nápojem byla zřejmě naše rozpočtová disciplína. Změna ekonomické politiky nastala až letos na podzim, spolu s ofenzívou reforem, které vláda zavádí. […] Od konce srpna jich už totiž navrhla v průměru 1,7 za den.