Cover

V reakci na zrušení fúze mezi evropským výrobcem letecké a zbrojní techniky EADS a britskou zbrojovkou BAE Systems si ekonomický deník Les Echos klade otázku, jaké jsou skutečné záměry Berlína, který Paříž a Londýn obviňují z bojkotování operace.

List v úvodníku s podtitulem „Co chce Německo v Evropě?“ přiznává, že „je jde o tabu, o znepokojující otázku, protože zpochybňuje upřímnost Berlína v jeho proslovech o Evropě“. Zároveň upozorňuje na řadu signálů, které prý svědčí o tom, že evropské odhodlání Německa tkví spíše ve slovech než v činech.

Předně, evropské závazky Německa jsou po celou nekončící krizi eurozóny terčem námitek [...] Snahy o zavedení finanční solidarity už více než tři roky narážejí na věčně odmítavý postoj, vytáčky a váhavost Berlína.

Podle autora úvodníku to připomíná situaci kolem evropské energetiky, kdy se „Německo bez jakékoliv diskuze se sousedními zeměmi rozhodlo ustoupit od jádra. Toto osamocené rozhodnutí mělo masivní dopad na celý kontinent.“

A poslední epizodou je „evropská obrana, která pohořela na výhradách Německa“.

Německé veto pohřbilo velký evropský sen a poslalo britskou zbrojovku do slepé strategické uličky. Vrcholem všeho je, že se z ní možná vede cesta ven, jen pokud nad BAE převezme kontrolu Boeing. K neúspěchu tak přibude ještě ponížení.

Německý Die Zeit bere neúspěch filozoficky: „Tvrdý boj kolem EADS a BAE ukazuje, do jaké míry jsou evropské fúze ohroženy kulturními rozdíly.“ Podle hamburského týdeníku není německé odmítnutí, které přišlo v poslední minutě jednání, pravým důvodem selhání projektu. „Skutečným viníkem je Rousseau.“

Problém slučitelnosti dvou společností typu EADS a BAE má své kořeny už v 17. století, v době, kdy Francie a Anglie rozvinuly dva zcela odlišné koncepty vlastnictví.