„Donuťte banky, ať půjčují, nebo se připravte na ‘desetiletí bídy’,“ píše Irish Independent po zveřejnění zprávy Institutu pro hospodářský a sociální výzkum (Economic and Social Research Institute). Ekonomický think-tank vedený Johnem Fitzgeraldem, synem někdejšího předsedy vlády Garreta Fitzgeralda, v ní varuje, že pokud budou irské banky i nadále odmítat poskytovat firmám úvěry, tak země bude čelit „desetiletí nízkého růstu, vysoké nezaměstnanosti a ochromujícího zadlužení.“ Fitzgerald dále uvádí, že „jedním z problémů je skutečnost, že banky už zřejmě neumí půjčovat skutečné peníze skutečným lidem. Možná budeme muset přijmout vůči bankám strategii ‘husích jater’: nacpat je hotovostí, pak je zabít a sníst.“

Navzdory znepokojivému nedostatku hotovosti obíhající v ekonomice však zpráva přesto volá po větších úsporách v rozpočtu, které by uklidnily mezinárodní trhy: „Škrty ve výši 7,5 miliard euro, které vláda plánuje rozložit do následujících pěti let, představují naprosté minimum,“ uvedl Fitzgerald. Škrty povedou ke ztrátě 40 000 pracovních míst ve veřejném sektoru, upozorňuje dublinský deník, který dodává, že úroky irských vládních dluhopisů se splatností 10 let vystoupaly na „závratných“ 5,5 %.

Ve článku ne zrovna optimisticky nazvaném „Irsku hrozí bankrot“ si David McWilliams klade otázku, proč vlastně úroky irských dluhopisů stoupají. Odpověď zní – „Protože stoupá riziko výbuchu – je to právě tak jednoduché.“ Ekonom upozorňuje, že státní zadlužení, které stále více zatěžuje pomoc problémovým irským bankám a klesající výběr daní, „neúprosně směřuje k 100% HDP.“ Aby se podařilo vyhnout dluhové spirále, musí být tempo růstu vyšší než úroky z dluhů. Avšak vzhledem k tomu, že ekonomika nejspíš růstu ve výši 6 % HDP nedosáhne za celou generaci, tak země uvízne v masovém zvyšování daní a bolavých škrtech.

„Avšak čím více se škrtá a zdaňuje, tím nižšího růstu se dosahuje a tím hůře se daří snižovat zadlužení.“ Mezitím domácí banky, jakoby v surrealistickém střihu, „v hloupé snaze ušetřit“ oznámily zvýšení hypotečních úroků. „Za situace, kdy se zvyšuje počet tzv. negative equity (tj. situace, když je zůstatek dluhu vyšší než hodnota zastavené nemovitosti), zvyšuje nezaměstnanost a zvyšují daně, povedou vyšší měsíční splátky úroků k vyššímu počtu úpadků.“ Finanční trhy tak trestají Irsko jednoduše proto, že „vidí jeho přímou cestu k bankrotu.“