Občané protestují proti korupci

Deník Večer se na titulní stránce věnuje nové „vlně protestů“ proti korupci a úsporným opatřenímkonzervativní vlády Janeze Janšy. Demonstrace provázely celou volební kampaň a znovu vypukly pozvolení sociálního demokrata Boruta Pahora prezidentem republiky. Samotný Janša je, stejně jako šéf politické opozice a starosta Lublaně Zoran Janković, vyšetřován kvůli podezření z korupce. V Mariboru vyšlo 3. prosince do ulic 10 000 lidí, kteří žádali demisi místního starosty Franka Kanglera. Podle deníkuDelo

dosáhla zloba a nespokojenost občanů vrcholu poté, co byl Kangler, podezřelý z korupce a klientelismu, zvolen senátorem. To byla poslední kapka. Lidé se bouří proti problémům, které se během přechodu ekonomiky nahromadily: pochybné privatizace, korupce, nedostatek právního státu a svévole politické třídy. Vláda nebyla schopná přijmout inteligentní rozhodnutí, která by demonstrace zastavila a znovu si získala důvěru občanů, tedy přesvědčila je, že problémy se musí řešit u volebních uren a ne na ulici.

Konkurenční list Dnevnik zdůrazňuje, že

tu není řeč o ulici, která dělá zákon, jak tvrdí ti, kdo chtějí demonstranty diskreditovat, ale o občanech, kteří se rozhodli vzít politiku do svých rukou. Nejen v Mariboru, ale v celé zemi, ve městech jako Lublaň, Celje, Koper, Kranje, Nove Mesto nebo Trbovlje, na znamení solidarity s Mariborem.

„Slovinsko, o němž se už dvacet let mluví jako o příkladu země, která úspěšně zvládla období transformace, zmítá hluboká krize,“ píše chorvatský deník Jutarnji List. Podle něj

stát, který měl v porovnání s ostatními zeměmi jeden z nejvyšších HDP, stát, který v roce 2004 vstoupil do EU a už o tři roky později zavedl euro, kráčí dnes ve stopách Řecka a Portugalska. Je to důsledek nedokončených reforem a toho, že banky, jejichž většinovým akcionářem je stát, poskytovaly úvěry podle kritérií politických, nikoliv hospodářských. Dnes banky hromadí dluhy a získat půjčku je stejně tak snadné jako vyhrát v loterii.