První náznak tání po letech rozkmotření,“ shrnuje Le Monde situaci poté, co se francouzský ministr zahraničních věcí Laurent Fabius sešel 12. února se svým tureckým protějškem Ahmetem Davutogluem ke schůzce, na níž Paříž vyjádřila ochotu obnovit jednání o vstupu Turecka do Evropské unie.

Iniciativa je v příkrém rozporu s postojem [Nicolase] Sarkozyho, [který] přístup Ankary do EU odmítal a v roce 2007 vetoval pět kapitol jednání.

Deník uvádí, že od oficiálního zahájení vstupních rozhovorů v roce 2005 bylo otevřeno 13 kapitol z 35. Pět z nich blokovala Paříž. Týkají se regionální politiky, hospodářské a měnové unie, společné zemědělské politiky a institucionálního a finančního uspořádání.

Na důkaz dobré vůle se francouzská vláda rozhodla otevřít jednu z pěti kapitol, které blokovala předešlá vláda: kapitolu týkající se regionální politiky.

Irsko, které v současnosti Unii předsedá, „doufá, že se kapitolu podaří otevřít do konce tohoto pololetí. Byla by to první od června 2010,“ píše Le Monde. Dublin „nevylučuje ani otevření kapitoly o hospodářské a měnové unii,“ i když Paříž mírní nadšení s tím, že „to v současném kontextu, kdy eurozóna prochází revizí, není prioritou,“ dodává list.

Vstupní rozhovory blokují i neshody ohledně Kypru,píše istanbulský Zaman. Turecko totiž stále odmítá uznat svrchovanost Nikósie nad ostrovem a podporuje Severokyperskou tureckou republiku. Ankara ale neztrácí naději:

Turecko navzdory pomalým pokrokům a slábnoucímu nadšení veřejného mínění nadále žádá o plnohodnotné začlenění do EU, kam by chtělo vstoupit nejpozději do roku 2023, kdy Turecká republika oslaví sté výročí založení.