„Zdraví rozděluje Evropu vedví,“ píše El País v reakci na zprávu Světové zdravotnické organizace o zdraví v Evropě v roce 2012.

Madridský deník upřesňuje, že „Španělé patří k Evropanům s nejdelší délkou života“. Dlouhověkost lze zčásti vysvětlit středomořskou stravou a nižší spotřebou alkoholu. Španělky jsou nejdéle žijícími Evropankami, v průměru se dožívají 85 let, tj. o 12 let déle než Moldavanky nebo Kyrgyzsky, které patří k ženám s nejkratší střední délkou života v Evropě.

Je to jen jeden z ukazatelů, který ilustruje, jak velké rozdíly stále existují mezi 53 evropskými státy. Východ nadále vykazuje nejhorší čísla týkající se úmrtnosti, výskytu různých onemocnění nebo například přístupu k pitné vodě. Údaje vypovídají o dvou tvářích evropského kontinentu.

Navzdory této skutečnosti „se Evropané dožívají stále vyššího věku“, píše El País. Na tento paradox upozorňuje i Süddeutsche Zeitung:

Střední délka života prokazatelně roste. V roce 2010 se Evropané dožívali v průměru 76 let, tj. o pět let více než v roce 1980. Existuje ale propastný rozdíl mezi zeměmi s nejdelší a nejkratší střední délkou života. Švýcaři, Islanďané a obyvatelé mnoha středozemních států se v průměru dožívají 82 let, zatímco Rusové jen 69 let.

Mnichovský deník připomíná, že lidé nejčastěji umírají na infarkt a že míra úmrtnosti v důsledku kardiovaskulárních chorob je ve východoevropských zemích třináckrát vyšší. El País upozorňuje, že zpráva nebere v potaz dopady krize na zdraví obyvatelstva, a domnívá se, že

jedním z klíčů ke zlepšení těchto údajů je sázka na dobrou politiku veřejného zdravotnictví.