„Učitelé se musí smířit s tím, že vedení školy má právo rozhodovat o způsobu práce, tak jak je tomu na všech pracovištích,“ píše konzervativní deník Berlingske v souvislosti se sporem mezi 69 000 učiteli a zástupci obcí a vlády. V důsledku blokády zůstaly brány škol 2. dubna uzavřeny.
Jádrem sporu je doba nutná k přípravě vyučování. Podle dohody, jejíž platnost před nedávnem vypršela, vyučuje učitel maximálně 25 hodin týdně, protože se vedle výuky musí věnovat její přípravě. Obce a stát ale tvrdí, že by vedení škol mělo mít učitele více k dispozici, respektive požadovat od nich větší počet odučených hodin.
Politiken považuje za nejdůležitější, aby konflikt nepoškodil kladné stránky dánského školství:
Velmi často se stává, že kritizujeme dánské školství a při tom zapomínáme, jak dobře tato instituce funguje. Zapomínáme, že dánské děti chodí do školy na rozdíl od dětí v mnoha jiných zemích opravdu rády. Zapomínáme, že z dánských škol vycházejí děti s inovativním a nezávislým myšlením. A zapomínáme, že škola funguje díky motivovaným a angažovaným učitelům.
Liberální deník Jyllands-Posten naopak připomíná, že 18 % žáků opouští základní školu (v šestnácti letech, tj. těsně před přestupem na střední školu), aniž se jim podaří úspěšně složit závěrečné zkoušky z matematiky a dánštiny. A dodává:
Je na čase, aby se učitelé probrali a pohlédli na intelektuální mizérii, kterou sami pomohli vytvořit.