Vyberte si jazyk
V pátek 15. října „Švýcarsko splní, co Evropě slíbilo,“ píše Le Temps: „Prorazí pod Alpami nejdelší železniční tunel na světě [57 km], a nabídne tak rychlou spojnici na tranzitní ose sever-jih.“ Na začátku devadesátých let, připomíná ženevský deník, Unie na Švýcarsko tlačila, aby umožnilo volný průjezd kamionům o váze 40 tun. Švýcarsko to z ekologických důvodů odmítlo, a tak se začalo uvažovat o řešení v podobě železnice. V roce 1992 podepsalo Švýcarsko s EHS dohodu o přepravě zboží a osob. „Tak se z tunelu Lötschberg, který byl otevřen v roce 2007, a Gotthardského tunelu [který bude zprovozněn v roce 2017] stal alpský článek železniční spojnice mezi Rotterdamem a Janovem.“ Podle posledních odhadů bude výstavba Nových železničních alpských transversál (NLFA) stát přibližně 18,7 miliard švýcarských franků (14 miliard euro), z čehož 12,2 miliard půjde na Gotthard a bázový tunel Monte Ceneri, který na Gotthardský tunel navazuje. „To je o 3,9 miliard více, než bylo uvedeno v projektu, který byl Parlamentu a veřejnosti představen před dvanácti lety,“ zdůrazňuje list.
Nyní, když je tunel proražen, si Le Temps klade otázku, zda „Švýcarsku nehrozí, že bude muset Unii vyhovět v nových požadavcích na výstavbu koridoru propojujícího východ se západem.“ „Přístup zemí bývalého východního bloku k EU [totiž] proměnil mapu dopravy. Jestliže požadavky na spojnici sever-jih rostou, pak požadavky na osu východ-západ doslova explodují.“ Zatím se ale švýcarské úřady domnívají, že „tranzit východ-západ bude pravděpodobně veden na sever a na jih od alpské osy Rakousko-Švýcarsko." Mělo by se jednat zejména o trasu Paříž-Štrasburk-Mnichov a Španělsko-Lombardie-Balkán.
