Vyberte si jazyk
V pořadí už čtvrté číslo přílohy „Europa“, kterou společně vydávají listy Gazeta Wyborcza, The Guardian, Le Monde, El País, La Stampa a Süddeutsche Zeitung, se tentokrát zaměřuje na krizi důvěry Evropanů k Unii. Ta podle posledního průzkumu Eurobarometru dosáhla historického minima. Jak píše pařížský Le Monde, euroskepticismus
se ve svým mnoha formách – populismus, nacionalismus, podezřívavost, zatrpklost, revolta – rozšířil po celé Evropě. Dlouho byl výsadou Britů, dnes je však zdrojem řeckého odporu, italského politického chaosu, francouzského zklamání a frustrace Němců, na které se všeobecná nevraživost momentálně soustřeďuje.
S tímto názorem souhlasí Mario Calabresi, šéfredaktor deníku La Stampa, podle kterého
jsme se zastavili na místě. Chybí nám silná idea s potenciálem nám dodat naději a hlavně jsme více než kdy předtím rozdělení. Krize evropského projektu a uzavírání se do svých vlastních společností a sociálních modelů pouze zdůraznilo naši sobeckost a staré sváry. Společné náboženství úsporných opatření nikoho nepřesvědčilo, naopak jsme ještě vice ochladli a jedni druhým se vzdálili.
Newsletter v češtině
Podle analýzy politologů Marka Leonarda a José Ignacia Torreblanky v listu El País je důvodem z velké části skutečnost, že
vytvořením rozpočtové smlouvy a rozsáhlými národními reformami, které Evropská centrální banka po členských státech vyžaduje, eurokrati prolomili hned několik tabu v otázkách národní suverenity a rozšířili své pole působnosti daleko za hranice potravinové bezpečnosti, na důchody, daně, platy, pracovní trh a pracovní místa ve státním sektoru. Tyto oblasti však patří k samým základům národních sociálních států a identit. (…) V této nové situaci se vlády střídají jedna podruhé, avšak politiky zůstávají v podstatě stejné a nejsou jako takové brány v potaz.
Zvítězí tento trend nad Unií? „Každý doufá, že s návratem hospodářského růstu euroskepticismus zeslábne,“ píší Leonard s Torreblancou, kteří nicméně dodávají, že
nové nadšení pro Evropu nemůžeme čekat, aniž sama radikálně změní svůj postoj ke členským státům a jejich občanům.
Tento „otřes demokraciemi“ a opozice mezi severem a jihem je totiž ztělesněním oné dvourychlostní Evropu, o které se dříve mluvilo v souvislosti s otázkami obrany, zahraniční politiky či volného pohybu osob,
píše zástupkyně šéfredaktora španělského deníku Berna Gonzálezová-Harbourová. Podle ní se tato dvojí rychlost dnes stala,
tragickou skutečností, která na sebe už nebere tu nejmírnější formu dvou rovnoběžek, které se sice nikdy neprotnou, ale ani na sebe nenaráží. Dnes se ubírají dvěma zcela rozdílnými směry a ačkoliv obě postupují kupředu, výsledkem může být jedině konflikt.
Šest partnerských deníků mezitím zformulovalo několik návrhů, které by EU pomohly z její slepé uličky ven. The Guardian přináší jejich shrnutí: od zrušení dvou sídel Evropského parlamentu po vytvoření evropské armády, přes vytvoření „euroaplikace“ pro tablety a smartphony, jakož i „silnou myšlenku, která by Evropanům dala symboly a cíle schopné vyvolat emoce, vytvořit nová pouta a posílit solidaritu“.
