Irsko je možná jen začátek

Zahájí Evropská unie finanční plán na záchranu Irska? A znamená to začátek mohutnější a závažnější krize? V nadcházejících rozhodnutích „nemá ostrov velkou váhu,“ domnívá se Der Standard. Vídeňský deník chápe „skepticismus Dublinu,“ kterému hrozí ztráta finanční nezávislosti. „Zásadní problém je ten, že pro zachránce kontinentu nepředstavuje Irsko hlavní problém. Stejně jako v případě Řecka je i irská ekonomika příliš malá na to, aby stáhla do hlubin celou eurozónu. Ale stejně jako Řekové dluží i Irsko a jeho banky hodně peněz bankám v eurozóně a ve Velké Británii – jenom německým bankám dluží 138 miliard eur,“ konstatuje Der Standard, který upozorňuje na dominový efekt, který by mohl položit čtvrtou největší evropskou ekonomiku – Španělsko.

„Je Španělsko další na řadě?,“ ptá se El Mundo. Madridský deník uvádí, že „EU varuje Španělsko, že stojí na okraji propasti“. Evropská komise došla k závěru, že „se situace v Irsku může dotknout i Španělska, pokud země neprokáže důvěryhodnost na trzích“. „Ve strukturálních reformách [započatých v květnu letošního roku] vláda příliš nepostoupila kupředu“ a teď už jí nezbývá čas, píše El Mundo. Španělsko musí mimo jiné reformovat důchodový systém a proces fúzování spořitelen, který představuje zásadní problém financování španělského hospodářství a jehož reformu „nezbytně“ vyžaduje guvernér španělské centrální banky.

Portugalský Diário de Notícias oznamuje, že „vláda odmítá požádat o pomoc, i kdyby o ni Irové požádali“. V Bruselu jsou ale „někteří přesvědčeni o tom, že společná pomoc oběma zemím je nevyhnutelná,“ zdůrazňuje jiný portugalský list, Público.

Jak jsme dospěli až sem? Podle Les Echos platí nyní Evropa za rozhodnutí z letošního jara. V době řecké krize „z hrdosti vyloučila jakoukoliv restrukturalizaci dluhu jednoho ze svých členských států“ a vytvořila „plán, s jehož pomocí chtěla získat čas a uklidnit trhy“. Ovšem „finanční trhy se uklidnily jen na pár měsíců a tak řečeným ‚okrajovým‘ zemím eurozóny, jako je Řecko, Irsko či Portugalsko, bude čas na to, aby za přijatelných podmínek znovu naplnily státní pokladnu, brzy chybět,“ soudí francouzský hospodářský deník.

„A jak by Irsko mohlo stáhnout svůj deficit z 32 % HDP na 3 % v roce 2014?,“ kladou si otázku Les Echos. „Nadměrný dluh musí chtě nechtě jednoho dne vést k platební neschopnosti nebo hluboké restrukturalizaci. Tohle si Evropa doposud odmítala přiznat.“ Je tedy nutné urychleně „pohlédnout pravdě do očí“ a „zavést ‚plánovaný‘ mechanismus restrukturalizace dluhu nejvíce ohrožených zemí – jinými slovy harmonogram lhůt, na nějž by přistoupili i věřitelé“.

Frankfurter Allgemeine Zeitung soudí, že se tu hraje „poker o Irsko“. Berlín uvízl v kleštích mezi trhy a daňovými poplatníky kvůli projektu Angely Merkelové na ustálení záchranného mechanismu od roku 2013. Kancléřka usiluje o to, aby se v budoucnu na záchranném plánu podíleli i soukromí věřitelé, zejména banky a fondy. „Nemůžeme po občanech nadále žádat, aby se banky zachraňovaly z peněz daňových poplatníků, aniž by přitom nesly zodpovědnost za důsledky svých špatných investic,“ vysvětluje FAZ, podle nějž kancléřka skutečně rozvířila trhy, když tento německý postoj znovu potvrdila na summitu v Soulu. Podle výpovědi bankéře, na nějž se deník obrátil, se někteří investoři domnívali, že se tento záchranný mechanismus bude týkat i Irska a Portugalska.