Vyberte si jazyk
Evropa učinila další krok vstříc bankovní unii poté, co se ministři financí EU dohodli na společném systému záchrany bank, píší Financial Times.
Podle odhadů zaplatili daňový poplatníci za banky, které se od roku 2008 dostaly do potíží, celkem 1,6 bilionu eur. Finanční deník podtrhuje, že dohoda se přesouvá k „bankovní unii eurozóny, v rámci níž by členské státy sdílely náklady na budoucí finanční záchranu bank”.
Dohodu, která má vstoupit v platnost v roce 2018, musí ještě schválit Evropský parlament. Na jejím základě „se budou muset akcionáři, držitelé dluhopisů i někteří vkladatelé vyjma jednotlivců a malých podnikatelů podílet na ztrátách bank”. Zároveň pojistí vklady do 100 tisíc eur.
Podle listu Periódico je rozhodnutí evropských ministrů financí
klíčem k posílení solidnosti evropského bankovního systému, který má zabránit tomu, aby za chyby bankéřů znovu zaplatili občané prostřednictvím finančních injekcí do státních fondů a škrtů v sociální oblasti.
Finanční deník dále poznamenává, že směrnice jasně vymezuje postup v případě záchrany banky: „zaprvé akcionáři, zadruhé tzv. juniorní věřitelé, zatřetí držitelé dluhopisů, začtvrté vklady přes 100 tisíc eur.” Určitou „flexibilitu” budou mít země, které budou moct rozhodovat a intervenovat přímo, ale jen omezeně a s předchozím povolením Evropské komise:
Německo a jeho spojenci prosadili, že cena za tuto flexibitu bude financována z národních fondů (státních nebo soukromých) a že požádat o evropskou finanční pomoc s garancí státu budou moct jen země se závažnými finannčími problémy, jako tomu bylo v případě Španělska. Poslední možnou záchranou bude přímá rekapitalizace přes evropský záchranný fond.
