„Pět let od vypuknutí hospodářské krize jsou evropské banky stále ,moc velké na to, aby zkrachovalyʻ“, píše The Financial Times v článku o analýze evropských bank, kterou provedla banka Royal Bank of Scotland (RBS).

Podle ní se největší evropské banky potřebují do roku 2018 zbavit 3,2 bilionů eur v podobě finančních aktiv, aby dodržely podmínky stanovené dohodou Basilej III, kterou vydal v roce 2010 mezinárodní panel inspektorů a vedoucích představitelů bank se sídlem ve Švýcarsku s cílem předejít další finanční pomoci krachujícím zemím z peněz daňových poplatníků.

Podle analýzy budou muset největší banky eurozóny „během následujících pěti let snížit aktiva o 661 miliard eur a vygenerovat 47 miliard eur čerstvého kapitálu“. Finanční deník upozorňuje na to, že

největší zátěž to bude představovat pro malé banky, které budou muset snížit své rozvahy o 2,6 bilionů eur. To vyvolává obavy, že výsledkem bude výrazné snížení poskytování úvěrů malým a středně velkým podnikům.

Bankovní analytik Berenberg bank James Chappel v rozhovoru pro list uvedl, že „banky stále nemají dostatek kapitálu“ na to, aby snížily účetní hodnotu svých závratných dluhů, a to ani v případě, že by, jak ukazují data Evropské centrální banky (ECB), od května 2012 už omezily objem dluhů o 2,9 bilionů.

List Le Monde soudí, že za stávající situace „bude příští rok pro bankovní sektor kritický“:

ECB spustí na podzim 2014 inspekci dvou set největších evropských bank. Předtím bude třeba provést detailní kontrolu účetních knih všech bank. To bude jedinečná příležitost dát do pořádku bankovní sektor. Ale bude mít jen jednu šanci: „Jestliže se ukáže, že není schopná zjistit rizika, podkope ECB svou vlastní hodnověrnost autority v oblasti měnové politiky,“ říká ekonom Nicolas Veron. To by mohlo znovu roztočit kola krize.