Vyberte si jazyk
Členské země mají čas do 31. prosince na to, aby předložily EU návrhy projektů, které si přejí sponzorovat z evropských peněz. S přibližující se uzávěrkou se vlády ze všech sil snaží, aby nepřišly o peníze, které se jim do té doby nepodařilo rozdělit. To je případ především středoevropských a východoevropských zemí, jež z těchto fondů získávají nejvíce.
Sofijský deník Trud tak přináší na první straně zprávu, že „Bulharsko musí rozdělit 7 milionů denně, jinak všechno ztratí.“ Více než 615 milionů lev (přibližně 308 milionů eur) z částky, který Bulharsko z fondů EU získalo na rok 2013, „musí být do konce roku rozděleno, jinak propadnou,“ píše deník. Nerozdělené peníze se týkají šesti ze sedmi operačních programů vytvořených bulharskou vládou. Více než polovina z nich je určena na pomoc podnikatelům v rámci rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci.
V Bukurešti list România libera informuje, že „namísto kanalizace a vodovodů, které vláda hodlala v roce 2007, když Bulharsko vstoupilo do EU, postavit ve vesnicích s více než 2000 obyvateli“, hrozí státu, že bude „kvůli politickým a finančním zájmům“ muset zaplatit „stovky tisíc eur na pokutách“. Deník konstatuje, že Rumunsko má
nejnižší absorpční míru evropských fondů ze všech členských států. Situace je špatná i v některých bohatých obcích. Například ve Snagově, kde bydlí několik vysokých představitelů všech rumunských stran, nemají tekoucí vodu dvě z pěti vesnic, které obec tvoří.
Jelikož Slovinsku se stále nepodařilo rozdělit 882 milionů euro z evropských fondů pro období 2007-2013, „o mnoho horší situace v Rumunsku je jen slabou útěchou“, píše lublaňský list Dnevnik. Částka představuje téměř 48 % z celkové sumy, kterou bývalá jugoslávská republika ze strukturálních fondů získala, konstatuje deník, což zemi řadí mezi evropský průměr. Dnevnik rovněž informuje, že z 94 % slovinských podnikatelů, kteří si jsou vědomi existence evropských fondů, má pouze 12 % představu o tom, jak velké sumy jsou jim k dispozici.
