Evropský parlament odhlasoval 12. září usnesení, kterým se upravuje nařízení EU č. 539/2001) o vízech. Opatření je namířeno proti třetím zemím, jmenovitě USA a Kanadě, které trvají na vízové povinnosti pro státní příslušníky některých členských zemí EU, jako Bulharska, Kypru, Polska, České republiky nebo Rumunska, přestože jejich státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, píše Jurnalul Naţional a dodává:

V případě, že Washington a Ottawa vízovou povinnost pro občany EU nezruší, bude moci EU znovu zavést vízum pro americké a kanadské státní příslušníky. Změna nařízení nabude účinnosti 24 měsíců od jejího uveřejnění v Úředním věstníku EU.

Úprava nařízení zahrnuje také možnost zrušit „v poslední instanci“ osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky třetích zemí v případě, že během šesti měsíců dojde k prudkému růstu počtu neodůvodněných žádostí o azyl. Opatření musí ještě schválit členské státy EU. Frankfurter Allgemeine Zeitung k tomu píše:

Úpravu předpisů o vízech prosazovala především německá vláda, která chce čelit náporu žádostí o azyl přicházejících ze zemí západního Balkánu (Srbsko, Makedonie, Bosna), […] jejichž občané [kteří ke vstupu do EU nepotřebují vízum] využívali volného vstupu do Německa k podání žádosti o azyl.