Vyberte si jazyk
„Vedle Lecha Walesy to byla jedna z nejuznávanějších postav polské transformace,“ píše Gazeta Wyborcza den poté, co ve věku 86 let zemřel Tadeusz Mazowiecki, první premiér po pádu komunistického režimu v roce 1989 a spoluzakladatel polských „debat u kulatého stolu“ – za kterými vláda zasedla společně se nezákonným odborem Solidarita s cílem zklidnit vzrůstající sociální napětí.
Tadeusz Mazowiecki nebyl zkorumpovaný touhou po moci a byl to pravděpodobně nejlepším předsedou vlády v polských dějinách. Byl zásadový a během 14 měsíců, kdy zastával funkci premiéra, položil základy demokratického a suverénního státu, zabezpečil hranici s Německem, z jeho podnětu vzešly první svobodné volby, zavedl Balcerowiczovu „léčbu šokem“, [kontroverzní plán, v němž viděl rychlý proces transformace z komunistického na kapitalistické hospodářství], za nějž vzal plnou odpovědnost a v následujících volbách draze zaplatil. V prezidentské volbě [v roce 1990] se mu nepodařilo nasbírat dostatečný počet hlasů k tomu, abys postoupil do druhého kola, ale ani to nezabránilo tomu, aby se zapsal do dějin.
Varšavský deník zdůrazňuje, že „to všechno dokázal muž, který byl kritizován za svou opatrnost a stydlivost. Jeho klid, opatrnost a cit pro politiku byly často zaměňovány za pomalost. Tyto kvality nebyly příliš přitažlivé, ale mezi polskými horkými hlavami byly potřeba.“
Pařížský Le Monde se s polským státníkem loučí s titulkem „Mazowiecki aneb den, kdy se obrátila Evropa…“. Deník vzdává hold úloze, kterou bývalý polský premiér sehrál v demokratizaci:
„Evropa ztratila pozoruhodného člověka. [...] Byl neúnavným zastáncem integrace Polska do sjednocené a nikoliv už rozdělené Evropy. Byl představitelem jednoho z nejušlechtilejších cílů XX. století. Tato Evropa mu patřila intelektuálně, morálně a politicky. Místo, které dnes Polsko zastává v Evropě, deset let po přistoupení k EU, je zářným důkazem správnosti boje v průběhu 80. let, který vedl Tadeusz Mazowiecki společně s dalšími polskými disidenty kolem Lecha Walesy.“
