Díky neexistující evropské legislativě v oblasti reprodukce se "nejméně 20 až 25 000 evropských žen každoročně vydává do jiné evropské země, aby se tam podrobily umělému oplodnění," oznamuje nizozemský deník Trouw. Tato čísla vyplývají z výsledků první studie o "reprodukční turistice" v Evropě, která byla provedena Evropskou společností pro lidskou reprodukci a embryologii. Studie byla představena v Amsterdamu 29. května. Ve skutečnosti jsou čísla bez pochyby mnohem vyšší, protože studie pokrývá jen šest zemí (Španělsko, Belgii, Českou republiku, Švýcarsko, Slovinsko a Dánsko) a některé vyhledávané destinace jako například Kypr a Ukrajina nebyly zahrnuty.

Důvody budoucích rodičů jsou rozmanité, ale jsou vždy spojené s legislativou země, kde žijí, a která se jim jeví jako příliš omezující. "Většina žen, které cestují za umělým oplodněním, tak pochází z Itálie, Německa, Nizozemí a z Francie," vysvětluje Trouw*. "V Itálii se ženy spermiemi či vajíčky dárců nechat uměle oplodnit nemohou; ve Francii jsou zase z procesu vyloučeny lesbické páry a osamělé ženy a v Británii mají ženy k dispozici pouze omezený počet klinik a ceny jsou vysoké. Nizozemky jezdí do Belgie, kde jsou zájemkyně o umělé oplodnění akceptovány až do věku 47 let".*