Vyberte si jazyk
Angela Merkelová jen tak neotočí a její evropští partneři jsou čím dál nervóznější. „Kennyho bailout splaskl,“ píše v titulku Irish Independent. Železná kancléřka, která vystoupila 2. března na tiskové konferenci v Berlíně společně s portugalským premiérem José Sócratesem, zdůraznila, že není možné Irsku „uměle srazit“ úrokovou sazbu, kterou je zatížen jeho 85miliardový úvěr od EU a MMF. Během nedávné předvolební kampaně kladl nově nastupující irský předseda vlády Enda Kenny „na nové vyjednání dohody velký důraz“, píše dublinský deník a dohodnutý 5,7% úrok označuje za „paralyzující“.
Público uvádí, že Merkelová a Sócrates na konferenci „jedním hlasem“ „pečlivě přednesli“ projev, který měl trhy mimo jiné ujistit o finančním zdraví zadluženého Portugalska. Merkelová odmítla hned zkraje tvrzení, že Lisabon potřebuje finanční pomoc MMF nebo Evropského fondu finanční stability (EFSF), a portugalského premiéra pochválila za „odvážné kroky vedoucí ke snížení deficitu“, přičemž ale zdůraznila, že strukturální reformy a úsporná rozpočtová opatření „musejí jít ještě dál“. Podle lisabonského deníku se Merkelová postavila zdrženlivě k portugalské žádosti o navýšení Evropského fondu finanční stability výměnou za to, že se Portugalsko podřídí podmínkám paktu konkurenceschopnosti, který navrhuje Francie spolu s Německem, a to vzhledem k „rostoucí nevoli“ německé veřejnosti pomáhat slabým ekonomikám.
S tím, jak pokračuje debata a jak se ministři financí 17 členských států eurozóny připravují na zasedání v Bruselu naplánované na 11. března, kde mají diskutovat o náležitostech Sarkozyho a Merkelové plánu na harmonizaci evropské fiskální, pracovní a důchodové politiky, se státy mimo eurozónu cítí být odstrčeny, poznamenává Adevărul. „Polsko se zlobí, že nebylo přizváno ke stolu,“ píše bukurešťský deník a dodává, že Bulharsko, které již připravilo návrh na změnu ústavy směřující k zajištění stability veřejných financí, „má pocit, že své úkoly už splnilo“. Krizí zmítané Rumunsko se obává, že výše jeho budoucího příspěvku do EFSF, stanovená na 2,5 miliard eur, je přehnaná. Tento nečlenský stát eurozóny žádá, aby se příspěvek v současnosti vypočítávaný na základě jeho HDP a počtu obyvatel určoval pouze na základě HDP, jako je tomu v případě členských států eurozóny. V době, kdy roste nespokojenost jak členských, tak nečlenských států eurozóny vůči Merkelové unilaterálnímu řešení krize a kdy se zdá, že Brusel je pouhým pozorovatelem, podniká předseda Evropské rady Van Rompuy cestu po střední a východní Evropě s cílem „uklidnit atmosféru“, píše Adevărul.
